Arsenij Tarkovskij životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Arsenij Alexandrovič Tarkovskij, rusky: Арсений Александрович Тарковский (25. 6. 1907 — 27. 5. 1989) byl ruský a sovětský básník a překladatel z východních jazyků.
Narodil se v Jelizavetgradě (Kirovograd na Ukrajině). Básnické sklony projevoval také jeho otec Alexandr (zemřel 1924), příslušník hnutí \"narodniků\" (mj. 10 let v sibiřském vyhnanství) a matka Marie Danilovna (1870-1943). Blízké rodinné kontakty s dramaturgem I. K. Tobilevičem, ženatým s tetou Naděždou. Během studií v letech 1925–1929 (která podle vlastních slov nikdy nedokončil) začal publikovat své verše v denním tisku a časopisech. Na jejich stránkách (např. v novinách \"Gudok\") se v tomto období autorsky setkával s řadou dalších významných autorů: M. Bulgakovem, K. Paustovským, J. Olešou, V. Katajevem ad. Přátelství s Marinou Cvetajevovou a Annou Achmatovovou. Později pracoval v rozhlase a psal také pro divadlo. V roce 1932 se dal na překladatelskou dráhu. Soustředil se na překlady poezie kavkazských národů - turkmenských básníků, gruzínská poezie, arménští básníci (mj. Sajat Nova). V letech 1941-1943 působil v redakci armádních novin 11. (poté 16.) gardové armády \"Bojevaja trevoga\". Těžce raněn, amputace nohy. Další překlady z francouzštiny a z orientální poezie.

Svatba s Marií Ivanovnou Višňakovovou. V roce 1932 první syn Andrej, budoucí filmový režisér. V roce 1935 dcera Marina, později provdaná za filmového režiséra Alexandra Gordona. Druhé manželství s Antonií Alexandrovnou (1915-1940) a třetí s Taťánou Alexejevnou Běloserskou (1915-1990) bezdětné. Zemřel ve věku 82 let, 27. května 1989 v Moskvě.

Arsenij Tarkovskij byl dlouho znám především jako vynikající překladatel velkých básníků antického starověku a klasické francouzské a německé poezie. Původní verše sice psal a sporadicky po různých časopisech a almanaších publikoval už od roku 1926, ale samostatné básnické knihy mu začaly vycházet poměrně pozdě. Jeho sbírky - Než napadne sníh (Pered sněgom, 1962), Zemi vše pozemské (Zemle - zemnoje, 1966), Posel (Věstnik, 1969), Čarovné vrchy (Volšebnyje gory, 1979), Zimní den (Zimnij deň, 1980) - nikdy nezahrnovaly jen tvorbu nejčerstvějšího data, ale v přísném výběru i básně z předchozích desetiletí. V roce 1982 vyšla většina jeho díla v souhrnné sbírce \"Výbor z díla\". Všechny sbírky zaznamenaly velice příznivé ohlasy; přes svůj značný náklad byly rychle rozebrány a získaly autorovi váhu jednoho z nejzajímavějších a nejosobitějších ruských lyriků. (zdroj životopisu: Nostalghia.cz; ru.wikipedia...)