Bohumil Čepelák životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Bohumil Čepelák (*20.7.1910 Čelechovice na Hané u Prostějova, † 28. 11. 1981 Frýdek-Místek).
Pocházel z rodiny hostinského. Studoval na klasickém gymnáziu v Prostějově, kde 1930 maturoval. Pracoval ve státní justiční službě u okresních soudů v Prostějově, Olomouci, v Židlochovicích u Brna a u krajského soudu v Brně. 1933–58 byl provozním úředníkem v několika bankách v Brně a Ostravě. 1935–39 studoval externě na Filozofické fakultě MU obory dějiny umění, sociologie a filozofie, kromě toho i dějiny světových literatur a hudební estetiku. Obhájil doktorskou disertační práci Umělecké počátky P. Gauguina. Pokus o psychologii geneze tvoření, složil dvě rigoróza z výtvarného umění, sociologie a dějin filozofie a byl 1939 promován PhDr. Od 1959 působil po čtyři roky jako ředitel okresních domů osvěty v Havířově a Karviné. V té době organizoval hlavně divadelní představení, vystoupení souborů a přednášky.

Čepelák uplatnil své znalosti a řídící schopnosti i v oblasti muzejnictví. 1963 se stal ředitelem Okresního vlastivědného muzea v Karviné se sídlem v Českém Těšíně, od 1965 rozšířeného na Vlastivědný ústav okresu Karviná se sídlem v Českém Těšíně (předtím Okresní muzeum, potom Vlastivědný ústav v Českém Těšíně, dnes Muzeum Těšínska). Postaral se o reorganizaci a rekonstrukci jím vedené instituce (předmětem zájmu jejích pracovníků a badatelů byla oblast celého českého Těšínského Slezska), o zlepšení sbírkotvorné činnosti a badatelské práce, publikační výstupy a o popularizaci světového výtvarného umění. V lednu 1963 byla rozšířena o Muzeum boje proti fašismu v Havířově-Životicích, v němž se soustředila dokumentace k druhé světové válce. 1967 otevřel v Českém Těšíně expozici o historii Těšínska, obnovenou 1976 jako Život lidu na Těšínsku – revoluční a pokroková tradice. Podílel se na vytvoření nové expozice v Památníku životické tragédie v Havířově-Životicích. 1970 uspořádal výstavu ke 150. výročí narození Josefa Mánesa, od 1970 navazoval spolupráci s polskými institucemi: s Muzeem v Cieszyně, Archiwum państwowe v Cieszyně a s Ligou ochrony w Cieszyně a s muzei v Opoli a v Katovicích. 1973 bylo za Č. vedení reorganizováno Muzeum socialistické výstavby v Havířově a připravena nová expozice ve Vlastivědném ústavu v Českém Těšíně. Během normalizace Č. zaštítil svým jménem studie autorů, kteří měli zákaz publikovat, jiným pomohl zachovat pracovní existenci. 1976 odešel do výslužby.

Čepelák byl dopisovatelem Práce v Brně (1948–50) a přispíval i do Časopisu zaměstnanců v peněžnictví a pojišťovnictví. S Andělínem Grobelným redigoval 1973–76 pět svazků vědecké řady Studie o Těšínsku a ve stejné době monografie měst Český Těšín a Bohumín. Byl také členem redakční rady Zpráv Okresního muzea v Českém Těšíně a odpovědným redaktorem čtvrtletníku muzea s názvem Těšínsko. Vlastivědný zpravodaj okresů Karviná a Frýdek-Místek (1972–76). Účastnil se činnosti sociálně demokratické strany v Brně (1933–48) a KSČ (od 1948). Kromě organizování výstav a expozicí jím vedeného muzea působil jako popularizátor, osvětový pracovník. Obdržel několik čestných uznání a medailí. Byl pohřben v Havířově-Šumbarku. (zdroj životopisu: biography.hiu.cas.cz)