Životopis
Boris Nikolajevič Polevoj (rusky: Борис Николаевич Полевой) (*17. března 1908, Moskva †12. července 1981, Moskva), vlastním jménem Boris Kampov, byl ruský novinář a prozaik. Jeho pseudonym vznikl překladem jeho pravého jména Kampov z latiny do ruštiny (campus = pole)
Vystudoval na technické škole, novinářem se stal od konce 20. let 20. století. V praxi mu svědčil dokument a literatura faktu.
Byl dlouholetým funkcionářem Svazu sovětských spisovatelů a šéfredaktorem časopisu Junosť. Za 2. světové války působil jako frontový dopisovatel a účastnil se norimberského procesu.
Za svou práci získal v Sovětském svazu řadu ocenění: Řád rudé hvězdy (1942), Řád Vlastenecké války (1945), Řád rudého praporu (1958), Leninův řád (1967 a 1974) a další. Byl laureátem Stalinovy ceny (1947 a 1949) a Mezinárodní ceny míru (1959).
(zdroj životopisu: spisovatele.cz)
Boris Polevoj knihy
1974 | Osvobození |
1977 | Příběh opravdového člověka |
1955 | Zlato |
1972 | Norimberský deník |
1951 | My sovětští lidé |
1975 | Berlín 896 km |
1965 | Na divokém břehu |
1975 | Vojevůdce |
1979 | Aňuta |
1960 | 30 000 Li po Číně |
Štítky z knih
druhá světová válka (1939–1945) Čína povídky zfilmováno česká literatura slovenská literatura ruská literatura lékařky vojenští letci Velká vlastenecká válka
Polevoj je 0x v oblíbených.