Životopis
David Bawden je profesorem informační vědy na katedře Knihovnictví a informační vědy v City University London, je čestným přednášejícím a PhD supervizorem na Unviersity College London a na Univerzitě v Ljubljaně. Mimo jiné se specializuje na informační otázky v oblastech zdravotnictví a farmacie.
Protože byl odmala fascinován vědou a science-fiction, David Bawden se chtěl stát vědcem už jako dítě. Na střední škole vynikal spíše v humanitních vědách, ale navzdory svým učitelům, kteří poukazovali na jeho nedostatečné laboratorní a matematické schopnosti, se rozhodl dát přednost přírodovědným předmětům. To, že existuje informační věda se dozvěděl ve školní knihovně. Profese informačního vědce mu připadala ideální, protože obsahovala koncept vědy, ale bez praktických a výpočetních aspektů, které Bawdena ve škole nudily. Když se o tomto oboru pokoušel zjistit více, v dopisu z Institute of Information Scientists obdržel cenné rady k počátkům své kariéry – získání vědeckého titulu a alespoň dva cizí jazyky.
Studoval organickou chemii na univerzitě v Liverpoolu. Ačkoli byl více zaujatý fyzikou a astronomií, uvědomoval si, že v matematice nevyniká natolik, aby dosáhl skutečného úspěchu v oboru. Nevědomky se tehdy dal na cestu „od chemika k informačnímu vědci". Nejzajímavějším aspektem studia pro něj byla logická struktura chemie, rozsah klasifikací, reakce a koncepty obecně.
Ke konci svých studií se vrátil k myšlence informační vědy a byl také inspirován možností kariéry v akademické knihovně.
Praxi v rámci svých magisterských studií absolvoval jako informační asistent ve farmaceutické firmě Smith Kline and French, nyní součástí GlaxoSmithKline, v době ještě před tím než informační služby přešly do digitální podoby.
Dělal zde komplexní vyhledávání, které zahrnovalo průmyslovou archeologii informačního vyhledávání. Nejstarší materiál byl stále v papírových složkách, protože online vyhledávání bylo toho času v počátcích. Toto krátké období praxe ale pro Bawdena znamenalo prohloubení jeho zájmu o vědeckou informační práci, ačkoliv byl již tehdy více zaujatý myšlenkou vývoje nových systémů než poskytování služeb.
Postgraduální studium absolvoval na Sheffield University, na Katedře knihovnictví a informační vědy. Jeho zájem byl zaměřen na vědecké informace a zvlášť na chemické informace, ačkoliv kurzy nabízely i velmi široké spektrum předmětů jako katalogizaci nebo referenční práci. Po ukončení svého studijního programu se rozhodl na Sheffieldu zůstat a získat titul PhD. Zaměřil se zde na užití informačních systémů ke studiu vztahů mezi strukturou a vlastnostmi chemických látek. Bawden věří, že jeho postgraduální práce významně přispěla k tvorbě základů této disciplíny.
Po ukončení studia pracoval ve výzkumu informačních služeb ve farmaceutické společnosti Pfizer. V té době se dle svých vlastních slov považoval za „chemika, který pracuje s informačními systémy raději než v laboratoři“.
Součástí jeho práce v Pfizer zahrnovala produkci vyhledávacích systémů pro chemické látky, reakce a 3D struktury. Spolupracoval zde s kolegy z jiných firem, a praktikoval tak ideu open-source ještě předtím, než se tento termín stal populárním. Už v době, kdy pracoval pro Pfizer měl mnoho externích aktivit - psal články, knihy, editoval periodika. Rozhodl se vrátit na akademickou půdu a začal pracovat jako profesor informační vědy v City University London, kde působí i dnes. Dle svých slov „neměl doteď důvod odejít“
Dále působil jako konzultant pro množství britských mezinárodních organizací, jmenovitě Pfizer, GlaxoSmithKline, Ciba-Geigy, Forensic Science Service, Health Development Agency, National Institute for Health and Clinical Excellence, Taylor and Francis, Clifford Chance, the BBC and News International a poté jako konzultant a hodnotitel pro Open Society Institute’s Library Program a Information Program.
Krom své akademické práce nyní pracuje s knihovními/informačními programy v George Soros’s Open Society Initiative, učí na letních školách pro knihovníky v Central European University v Budapešti.
David Bawden je taktéž zaujat myšlenkou open-access a teorií a praxí odporných časopisů, především jak se vyvíjejí společně s digitálním prostředím a jaký mají dopad na uživatele. Z těchto důvodů byl v minulosti členem redakčních týmů mnoha odborných časopisů, například International Journal of Information Management, Journal of Chemical Information and Computer Sciences, Perspectives in Information Management, ATLA: Alternatives to Laboratory Animals.
V současnosti píše svůj osobní blog The Occasional Informationist - irregular thoughts on the information sciences, a je členem rady Aslib. Rovněž je editorem Facet's Foundations of the Information Sciences a vědeckého časopisu Journal of Documentation.
