Dušan Holý životopis

česká, 1933

Životopis

Prof. PhDr. Dušan Holý, DrSc. se narodil v roce 1933 v Hrubé Vrbce. Vedle rodičů rozvíjela jeho zpěvnost a hudebnost babička, otcova matka Kateřina Holá, rozená Miklošková, jejíž repertoár začal zapisovat už jako středoškolák a později skoro v úplnosti zachytil na magnetofonových nahrávkách. K vystupování na veřejnosti ho od útlého dětství vedlo zapojení obou rodičů do sokolského dění a otcova angažovanost v ochotnickém divadle. Jako děti pasoucí husy se Dušan a Luboš Holí objevují ve filmu Karla Plicky Věčná píseň (1940).

Po maturitě na strážnickém gymnáziu v roce 1951, kde byl jeho profesorem i Slávek Volavý, studoval na JAMU v Brně národopis a hudební vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Jako vysokoškolský student se mihl v Moravskkém souboru písní a tanců, o což se zasloužil především jeho celoživotní přítel Jaroslav Jurášek, který jej přivedl i ke spolupráci s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů (BROLN). Od založení BROLNu zde působil jako sólový zpěvák a odborný poradce. Zúčastnil se řady domácích i zahraničních festivalu a koncertních zájezdů. Jako zpěvák interpretuje především písně rodného Horňácka. Svými hlasovými dispozicemi a bohatým přednesovým rejstříkem je právem považován za předního interpreta tohoto regionu. Zpěv Dušana Holého je zaznamenán na rozhlasových nahrávkách a mnoha zvukových nosičích. Jako zpěvák a tanečník, ale jako i etnomuzikolog se zasloužil o uvědomělé pěstování a rozvíjení lidové tradice.

V době končícího dětství (1946) zpíval Dušan s doprovodem Samka Dudíka píseň "Letěł letěł roj" při oslavách výročí národopisce a dialektologa Františka Bartoše. Později navštěvoval Samka Dudíka s Jaroslavem Juráškem na Myjavě, aby zachytili na rozhlasové pásky co nejvíce z repertoáru jeho bývalé muziky. Několik let působil s Brněnskou cimbálovou muzikou rozhlasového redaktora Antonína Jančíka. Později spolupracoval s ostravskou muzikou Technik a jejím uměleckým vedoucím a cimbalistou Janem Rokytou.

Dušan Holý nikdy nebyl vyznavačem souborového dění. Vycházelo to jak z jeho individualistického založení, tak z postupného poznávání souvisejícího s jeho profesí, že zachování lidové písně a hudby i všech ostatních životaschopných tradic by mělo být podporováno především v původním prostředí. Tyto jeho názor však nebránily tomu, aby měl dobré přátele i v řadách členů nejrůznějších souborů.

Od roku 1959 dodnes působí na oddělení národopisu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a od 60. let vyučuje externě etnomuzikologii na brněnské JAMU. V říjnu 2002 převzal z rukou prezidenta republiky Václava Havla Medaili za zásluhy o Českou republiku v oblasti kultury. Kromě jiného byly oceněny jeho příspěvky k teorii lidové písně a vyzdvižena publikace Žalující píseň, v níž prostřednictvím písně o Osvětimi obnažuje tragiku holocaustu Romů za II. světové války. (zdroj životopisu: http://www.hrubavrbka.cz/)

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.