Životopis
Vystudoval reálné gymnázium v Táboře a stavební průmyslovou školu v Praze. Po absolvování průmyslovky nastoupil v roce 1897 do projekční kanceláře Antonína Balšánka. V té době zde pracoval na projektech budovy Muzea hlavního města Prahy nebo divadla v Plzni.
Okolo roku 1900 odešel do Darmstadtu, kde tehdy vznikala umělecká kolonie na Mathildenhöhe. Zde pracoval v ateliéru Josepha Maria Olbricha. Tím se dostal od Balšánkových konzervativních historizujících projektů k moderní secesní architektuře. Do Prahy se vrátil asi v roce 1903 a nastoupil jako projektant u přední stavební firmy Matěje Blechy. Zabýval se především navrhováním průčelí spolu s prof. Celdou Kloučkem. Po roce 1911 nastupuje v pražské architektuře kubismus. Králíček v tomto plodném období projektoval mimo jiné i dům Diamant na rohu Spálené a Lazarské ulice v Praze. Byl i autorem kubistické lucerny na Jungmannově náměstí. V roce 1912 se oženil s Emílií Kindlovou. V roce 1913 od firmy Blecha odešel a prováděl návrhy pro různé stavitele.
V době první světové války byl povolán do armády, ale byl vyreklamován pro potřeby vojenských staveb v Praze a vyhnul se nasazení na frontu.
Po válce navrhl například hydroelektrárnu ve Spálově nedaleko Železného Brodu. Po roce 1922 založil společnou firmu s Ing. Rudolfem Šolcem.
V roce 1930 spáchal sebevraždu, patrně z rodinných důvodů
(zdroj životopisu: wikipedie)
