Životopis
Narodil se 28. ledna 1919 jako jedno z pěti dětí polským emigrantům Stanleymu a Josephine Kapici Gabryszewske v Oil City ve státě Pensylvania. V roce 1938 byl přijatý na univerzitu Notre Dame. Tam se také začalo jeho letecké dobrodružství. Rozhodl se, že si udělá pilotní licenci, aby mohl cestovat rychleji z univerzity domů. Na univerzitě vydržel jen rok, díky vlivu přednášek o letectví se v roce 1939 zapsal do Air Army Corps. Když absolvoval přijímací pohovor a byl přijatý do armády absolvoval první armádní výcvik. Výcvik byl hodně obtížný a Gabreski z něho chtěl odstoupit.
Základy létání se naučil v letecké škole ve Spojených státech v roce 1941. Po základním výcviku byl Gabreski převelený na základnu Wheeler Field na ostrově Oahu v Havajském souostroví, kde pokračoval v dalším výcviku. A také ho zde zastihl útok japonců na Pearl Harbor. Viděl na vlastní oči útok japonských střemhlavých bombardérů Aichi D3A Val na Pearl Harbor. Ve filmu Pearl Harbor je ukázána scéna, kde několik pilotů skáče do strojů, aby vzletěli do boje. Ta scéna se skutečně stala, jedním z jejích hrdinů byl právě Francis Gabreski.
Po zjištění, že je jako armádní letec nemá skoro šanci dostat se do bojů v Pacifiku, požádal o převelení do Velké Británie. V prosinci 1942 se dostal do bojů jako příslušník 315. polské stíhací squadrony na letadle Supermarine Spitfire Mk.IX. V únoru po svém krátkém působení polské letce opouští a je umístěn k 56. FG.
V průběhu bojového nasazení v řadách 56. FG 8. letecké armády USAAF sestřelil 28 německých letadel a další tři zničil na zemi a to během 153 bojových misí. Stal se tím i nejúspěšnějším pilotem na letounu P-47 Thunderbolt. Před invazí do Normandie měl na svém kontě již 27 sestřelů. 5. července 1944 uskutečnil další let ve kterém sestřelil 28 letadlo nepřítele a to byl rekord v americkém letectvu. Obdržel za to titul America´s Greatest Living Ace. Následkem tohoto ocenění byl povolán zpět do Spojených států. Ale ještě před návratem uskutečnil 25. července 1944 svůj poslední a osudový let. Během bitevní zteče v malé výšce na německé letiště u Koblenze došlo ke kontaktu jeho letadla se zemí a havaroval. Byl zajat a deset měsíců strávil v německém zajetí jako válečný zajatec. K létání se vrátil až po válce. Po demobilizaci se také oženil s Catherine "Kay" Cochran.
V roce 1951 se dostal na základnu Kimpo v Jižní Koreji, jako zástupce velitele 4. stíhacího wingu a později se stal velitelem 51. stíhacího wingu ve kterém létal na North American F-86 Sabre. V Korejské válce odlétal více misí než bylo úředně povoleno a dosáhl 6,5 sestřelů letadel Mig-15. 4. června 1952 byl odvolán zpět do Spojených Států. Byl jedním z úspěšných stíhacích es Korejské války.
Kariéru bojového stíhacího pilota završil 24. června 1952 setkáním s americkým prezidentem H. S. Trumanem. Během následujících 15 let létal nadále na proudových stíhačkách. Po Koreji Gabreskiho další umístění byla letecká základna Norton na Kalifornském pobřeží, kde pracoval jako vedoucí bezpečnostního oddělení. V roce 1954 nastoupil do školy na letecké základně Maxwell v Alabamě, kde se seznamoval s novými metodami v letectví. V červenci 1955 byl přidělen na základnu Shaw v Jižní Karolíně jako náčelník štábu.
V roce 1956 dostal příležitost velení 342. TFW na nově založené základně v Myrtle Beach v Jižní Karolíně. Velení základny převzal 19.listopadu 1956 a základnu musel zařídit a kompletně vybavit. Létal na North American F-100 Super Sabre. V roce 1958 se v rámci operace Double Trouble přesunul s jednotkou vybavenou F-100 do Turecké Adany. Celý přesun představoval obrovské problémy a došlo i ke ztrátám letadel, ale naštěstí se to obešlo bez ztrát na životech.
V červenci 1960 se opět stěhoval. Tentokrát na leteckou základnu Kadena na ostrově Okinawa na jihu Japonska. Dostal velení 18. TFW vyzbrojenému F-100. V červnu 1963 se Gabreski zase stěhoval tentokrát na leteckou základnu Hickam na Havaji, kde dostal funkci výkonného důstojníka Pacific Air Forces. V roce 1964 opouští Havaj a přijímá funkci u Air Defence Command. V srpnu 1964 dostal funkci 54. FW na letecké základně Suffolk County na Long Islandu v New Yorku. 31.října 1967 skončil v americkém letectvu, ukončil službu a kariéru v hodnosti plukovníka. Během kariéry bojového pilota sestřelil 34,5 letadel protivníka a vykonal nejvíce bojových misí ze všech amerických stíhačů.
Hned po opuštění armády nastoupil k firmě Grumman. U Grummana začal pracovat v oddělení pro styk s veřejností. Později se stal asistentem ředitele. Po čase odešel pracovat do marketingového oddělení. V červenci roku 1978 byl uvedený do Letecké síně slávy v Daytonu v Ohiu. V září 1978 opouští firmu Grumman a nastupuje jako ředitel Long Island Railroad. V roce 1980 se vrátil zpět ke Grummanovi. Na projektech pro letectvo pracoval následujících šest let. Když v roce 1987 odcházel do důchodu byl ve funkci viceprezidenta v oddělení marketingu.
V roce 1992 se mu dostalo pocty Suffolkské okresní letiště (Suffolk County Airport) bylo přejmenováno na letiště Francise S. Gabreskiho (Francis S. Gabreski Airport). V roce 1992 také poprvé navštívil Polsko. Jeho manželka Kay zemřela v roce 1993. V roce 1999 podruhé navštěvuje Polsko.
Gabreski přežil šest dcer a tři syny. Zemřel 31.ledna 2002 na selhání srdce ve věku 83 let v Dix Hills ve státě New York. Pohřben je na Calvertonském národním hřbitově.
(zdroj životopisu: http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/208855#208855)
