František Drahoňovský životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Vystudoval reálné gymnázium a Raisův učitelský ústav v Jičíně a po maturitách v l. 1944 a 1946 učil na několika venkovských školách na Jičínsku. Po sňatku s kosteleckou rodačkou Libuší Šrůtkovou se přestěhoval do Lhoty u Červeného Kostelce a vyučoval na základních školách v České Čermné, Slatině n.Úpou, Náchodě a Červeném Kostelci. V letech 1966 až 1985 byl ředitelem základní školy ve Lhotě. Už dříve se tu věnoval kultuře a osvětě. V r. 1954 založil osvětovou besedu a stal se jejím předsedou. Řídil obnovu divadelního sálu v obci a vedl dětský divadelní soubor. (Sůl nad zlato, Princezna Pampeliška, Stříbrná studánka aj.). Byl také dlouholetým režisérem místního loutkářského souboru. Stal se redaktorem krajského metodického listu Mladý loutkář (1960- 1965), později vycházejícího pod názvem Mladá scéna (1965-1984). Soustředil kolem něho kolektiv významných spolupracovníků a s ním připravoval metodické články k dětské tvořivé činnosti v oborech divadlo (zejména kratší formy), loutkové divadlo a umělecký přednes. Velmi využívané byly publikované texty určené k realizaci v dětských souborech. Zvláštní pozornost časopis věnoval loutkovému divadlu v mateřských školách. O metodický list byl velký zájem i mimo hranice kraje. Kromě dětské tvořivosti se František Drahoňovský věnoval publikační činnosti v oboru pedagogiky (zejména o kultuře mateřské řeči a o rozvíjení čtenářských návyků u dětí) a regionalistiky. Redigoval amatérsky vydávaný zpravodaj Rodným krajem a sborníkovou edici Červenokostelecko. Přispíval do časopisů Komenský, Mladá scéna, Nový čas a psal i písničky a verše pro děti. V 80. létech po zákazu časopisu Rodným krajem se věnoval komponování a režijní přípravě vlastenecky laděných pořadů v podání dětí (Domove, mám tě rád 1983, Květy pro rodnou zem 1985, Krásné je v míru žít 1986, Zemi krásné, zemi milované 1988, Kraj blízký mému srdci 1989, A to je ta krásná země 1990)ystudoval reálné gymnázium a Raisův učitelský ústav v Jičíně a po maturitách v l. 1944 a 1946 učil na několika venkovských školách na Jičínsku. Po sňatku s kosteleckou rodačkou Libuší Šrůtkovou se přestěhoval do Lhoty u Červeného Kostelce a vyučoval na základních školách v České Čermné, Slatině n.Úpou, Náchodě a Červeném Kostelci. V letech 1966 až 1985 byl ředitelem základní školy ve Lhotě. Už dříve se tu věnoval kultuře a osvětě. V r. 1954 založil osvětovou besedu a stal se jejím předsedou. Řídil obnovu divadelního sálu v obci a vedl dětský divadelní soubor. (Sůl nad zlato, Princezna Pampeliška, Stříbrná studánka aj.). Byl také dlouholetým režisérem místního loutkářského souboru. Stal se redaktorem krajského metodického listu Mladý loutkář (1960- 1965), později vycházejícího pod názvem Mladá scéna (1965-1984). Soustředil kolem něho kolektiv významných spolupracovníků a s ním připravoval metodické články k dětské tvořivé činnosti v oborech divadlo (zejména kratší formy), loutkové divadlo a umělecký přednes. Velmi využívané byly publikované texty určené k realizaci v dětských souborech. Zvláštní pozornost časopis věnoval loutkovému divadlu v mateřských školách. O metodický list byl velký zájem i mimo hranice kraje. Kromě dětské tvořivosti se František Drahoňovský věnoval publikační činnosti v oboru pedagogiky (zejména o kultuře mateřské řeči a o rozvíjení čtenářských návyků u dětí) a regionalistiky. Redigoval amatérsky vydávaný zpravodaj Rodným krajem a sborníkovou edici Červenokostelecko. Přispíval do časopisů Komenský, Mladá scéna, Nový čas a psal i písničky a verše pro děti. V 80. létech po zákazu časopisu Rodným krajem se věnoval komponování a režijní přípravě vlastenecky laděných pořadů v podání dětí (Domove, mám tě rád 1983, Květy pro rodnou zem 1985, Krásné je v míru žít 1986, Zemi krásné, zemi milované 1988, Kraj blízký mému srdci 1989, A to je ta krásná země 1990)