František Hrubík životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Po dokončení teologických studií byl od 1. 9. 1896 ještě jako podjáhen pracoval na arcibiskupské kurii a jako vikarista, 8. prosince přijal diakonát a 3. 4. 1897 kněžské svěcení. 25. 6. 1899 byl ustanoven jako ceremoniář metropolitní kapituly a pro práci v archivu. 31. 12. 1901 se stal ceremoniářem arcibiskupa kardinála Skrbenského, 31. 1. 1908 jeho druhým sekretářem a 15. 7. 1912 prvním sekretářem. Napsal historicko-kanonickou disertaci „De sepultura ecclesiastica" a po složení rigorosních zkoušek cum applausu per vota unanimia získal na české bohoslovecké fakultě pražské univerzity doktorát teologie. V roce 1903 doprovázel kardinála Skrbenského po smrti papeže Lva XII. do konkláve, v roce 1905 a 1913 při návštěvě „ad Limina", při té příležitosti byl 19. 10. 1913 papežem Piem X. jmenován a připočten jako Camerarius secretus ad numerum. Po smrti Pia X., už na začátku války, opět doprovázen kardinála Skrbenského do konkláve k volbě Benedikta XV. a při audienci před korunovací mu 5. 9. 1914 tento papež oznámil, že mu opakovaně uděluje titul Camerarius secretus ad numerum. 15. 6. 1916 byl jmenován radou arcibiskupské kurie a členem konsilia „a Vigilantia", 9. 11. 1916 radou brněnského biskupství, 27. 12. 1916 arcibiskupským komisařem pro reálné gymnázium v Praze 2 (Křemencova ulice), 21. 2. 1918 pro reálku v Praze VII, 23. 4. 1919 prosynodálním soudcem, 7. 4. 1920 prosynodálním examinátorem a examinátorem svěcenců, 10. 6. 1920 examinátorem uchazečů o službu katechety na středních školách. 8. 9. 1919 doprovázel do Říma arcibiskupa Františka Kordače. (zdroj životopisu: Knihovna pražské metropolitní kapituly)