Životopis
Významným představitelem církevního práva na brněnské právnické fakultě byl prof. JUDr.
František Kop. Narodil se v Praze 18. srpna 1906. Po gymnazijních studiích, které ukončil 17.
června 1924 na státním Akademickém gymnáziu v Praze, byl imatrikulován na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Zde byl po vykonání předepsaných státních zkoušek a rigoros 13. prosince 1930 promován. Již v době studií se projevil jeho opravdový zájem o vývoj církevního práva. V letech 1926 a 1927 navštěvoval seminární cvičení u prof. Dr. Kamila
Hennera, čehož výsledkem byla také práce O vývoji a závaznosti dekretu Tametsi (Ukázka ze studia vývoje práva manželského), uveřejněná potom v roce 1929 ve Všehrdu. V té době se zajímal i o studium francouzského jazyka a literatury. Za tím účelem byl mimo jiné i na studijních cestách v Dijonu (1925) a Paříži (1926).
Po promoci na právnické fakultě se ještě nechal zapsat na filozofickou fakultu Univerzity
Karlovy, kde navštěvoval přednášky z historie. V té době také vypracoval obsáhlou
překladovou partii pro knihu P. Placht – F. Havelka: Předpisy pro vysoké školy ČSR (Praha
1932). Současně zahájil badatelskou činnost v oboru církevního práva tím, že od roku 1931
začal pracovat na rozsáhlém vědeckém díle o vývoji metropolitní pravomoci v západní církvi,
rozvrženém do pěti svazků.
Při těchto pracích však neopomněl zabývat se i otázkami týkajícími se současného právního
stavu, zejména problematikou vztahu státu a církve. Výsledem toho byl mimo jiné spis Modus
vivendi Nynější stav jeho provedení. K vydání papežské buly – Ad ecclesiastici regiminis
incrementum z 2. září 1937 o zevní delimitaci československých diecésí, dedikovaný
prezidentu E. Benešovi. Téměř současně vydal dva německy psané výtahy tohoto spisu: Die
Durchführung des Modus vivendi. Der heutige Stand (Praha 1937), Die Durchführung des
Modus vivendi. Der heutige Stand. Zur Ausgabe der päpstlichen Delimitationsbulle. Ad
ecclesiastici regiminis incrementum vom 2. september 1937 (Praha 1937). Vypracoval rovněž
podklady pro podrobnou diecézní mapu Slovenska. Účelem těchto publikací bylo ulehčit
práci československým úřadům při provádění Modu vivendi.
V roce 1938 se Československo dostalo do hluboké politické a státoprávní krize, která
vyvrcholila obsazením Čech a Moravy a vytvoření Protektorátu. František Kop na to reagoval
studiem archivních pramenů vztahujících se k počátkům pražské univerzity, čehož výsledkem
byla v červnu 1939 publikovaná práce Založení Univerzity Karlovy v Praze, v níž dokazoval,
že toto nejstarší české učení bylo podle slov jeho zakladatele určeno hlavně pro „obyvatele
království Českého“. K posílení českého sebevědomí směřovaly i další Kopovy práce vydané
v tomto období: Zrcadlová kaple v pražském Klementinu (Praha 1938), Národní museum,
památka našeho kulturního obrození (vydáno k 50. výročí otevření budovy musea v Praze
roku 1941).
V prvních letech Protektorátu také dokončil úvodní část svého rozsáhlého projektu o vývoji
metropolitní pravomoci v západní církvi. V roce 1941 vyšel v Rozpravách České Akademie
věd a umění jeho první díl Obyčejový a zákonný podklad ústavy metropolitní. Začátky její
závislosti na moci papežské. Práce byla vědeckými kruhy přijata velmi pozitivně, o čemž
svědčila řada pochvalných recenzí v odborném tisku.
František Kop knihy
Žánry autora
Duchovní literatura Náboženství Literatura naučná Cestopisy a místopisy Historie Pragensia
Štítky z knih
Univerzita Karlova Praha
Kop je 0x v oblíbených.