Životopis
Byl český filolog, bohemista, žák Jana Gebauera, profesor Univerzity Karlovy, akademik Československé akademie věd. Zabýval se starou češtinou a staročeskou literaturou, zejména dílem Tomáše ze Štítného.
Předmětem jeho zájmu byly i další osobnosti reformně náboženského hnutí, jmenovitě Jan Hus, Petr Chelčický, Jan Rokycana, Jan Blahoslav a Jan Amos Komenský. Každý jeho i drobný příspěvek obsahoval vždy nějaký objev literární, historický nebo textologický. K dobám Ryšánkova působení na Slovensku se váže rozsáhlý Slovník k Žilinské knize. Pozornost věnoval i Alexandreidě a legendě o svaté Kateřině. Jako vedoucí oddělení pro dějiny jazyka Ústavu pro jazyk český se významně podílel na přípravách k vydávání nového Staročeského slovníku a byl členem hlavní redakce tohoto díla. V letech 1957–1961 byl spoluredaktorem Listů filologických.
(zdroj životopisu: https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Ry%C5%A1%C3%A1nek)
