Životopis
Georgij Petrovič Fedotov (rusky Гео́ргий Петро́вич Федо́тов; 1. října (13. října podle juliánského kalendáře) 1886 Saratov – 1. září 1951 New York) byl ruský náboženský myslitel, filosof, historik a publicista.
Narodil se v Saratově v rodině úředníka. Učil se na voroněžském gymnáziu, kam se jeho rodiče přestěhovali. V letech 1904–1905 studoval Petrohradský technologický institut. V roce 1905 byl uvězněn za účast v sociálně-demokratickém kroužku a poslán do vyhnanství do Německa. Zde navštěvoval přednášky na univerzitě v Jeně. Po návratu do Ruska pokračoval ve studiu na fakultě historie Petrohradské univerzity, kde byl žákem významného medievisty I. M. Grevse. Po ukončení studia zde na katedře středověku působil jako privat-docent, pracoval též v sekci umění petrohradské Veřejné knihovny.
Další vývoj jeho osobnosti zásadně ovlivnili tři z jeho petrohradských učitelů – medievista I. M. Grevs (1860–1941), církevní historik A. V. Kartašov (1875–1960) a myslitel A. Mejer (1876–1939). Ačkoliv nepřestával být přesvědčeným sociálním demokratem, myšlením se postupně více a více klonil na stranu křesťanství. Názorový vývoj G. P. Fedotova tak prodělal obdobný oblouk, který známe z biografií ostatních velkých osobností tzv. ruské nábožensko-filosofické renesance (S. N. Bulgakova, N. Berďajeva, autorů okruhu almanachu Věchi aj.), totiž, schematicky řečeno, od socialismu (komunismu) přes utopismus až k „idealismu“.
V roce 1924 se vrátil do Saratova, kde přednášel dějiny středověku na místní univerzitě. Publikoval řadu studií o evropském středověku, a také monografii o francouzském teologovi 12. století Pierru Abélardovi (Абеляр). Jeho práce o Dante Alighierim byla zakázána sovětskou cenzurou.
V roce 1925 Fedotov vycestoval oficiálně ze SSSR do Německa a odtud se již nevrátil. Následně odjel do Francie, kde byl v l. 1926–1940 profesorem v Pravoslavném teologickém institutu sv. Sergije (Свято-Сергиевский правосланый богословский институт, L’Institut de Théologie Orthodoxe Saint-Serge). Založil a v l. 1931–1939 vedl časopis Новый град. V pařížském období publikoval knihy: Св. Филипп Митрополит Московский (1928), Святые Древней Руси (1931), Стихи духовные (1935). Po vypuknutí války a okupaci Francie Fedotov odešel do Spojených států amerických, kde se stal od roku 1943 profesorem v Pravoslavném teologickém semináři sv. Vladimíra (Свято-Владимирская духовная семинария, Saint Vladimir’s Orthodox Theological Seminary). Zde vydal dvousvazkovou monografii The Russian Religious Mind a pokračoval také ve své publicistické činnosti.
(zdroj životopisu: cs.wikipedia.org)
