Georgij Sergejevič Martynov životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Georgij Sergejevič Martynov, rusky: Георгий Сергеевич Мартынов (15.10. 1906 Grodno — 26.10.1983) byl ruský sovětský spisovatel sci-fi.

Debutoval sci-fi romány určenými mladým čtenářům. Je představitelem typu literatury, která se snaží, poněkud naivně, řešit sociální problematiku v komplexních panoramatických obrazech. Jeho první román s kosmickou tematikou se jmenuje 220 dněj na zvezdoljotě (220 dní na hvězdoletu, 1955). Další romány na sebe vzájemně navazují: Nasledstvo Faetoncev (Dědictví Faetoňanů, 1959) vypráví o tom, jak hynoucí planeta v cizí sluneční soustavě vyslala na Zemi zprávu o katastrofě, jež ji potkala. V románu Gosť iz bezdny (Host z bezedné dálky, 1962) Země pomůže planetě vrátit se do její sluneční soustavy. V r. 1959 vyšel ve sborníku Mir priključenij další román Sestra Zemli (Sestra Země), který byl později spolu s 220 dny na hvězdoletu a s Dědictvím Faetoňanů vydán jako trilogie pod názvem Zvezdoplavatěli (Hvězdoplavci, 1960). Dilogie Kallisto (1957) a Kallisťaně (Kalisťané, 1960) – společně též jako Kallisto (1962) – je určena mládeži; popisuje rozvinutou civilizaci, se kterou přijdou lidé Země do styku. V románě Gianěja (Gianea, 1965) vytváří Martynov představu uzurpátorské civilizace, jejíž představitelé přilétli na Zemi, aby zničili lidstvo a planetu kolonizovali. Katastrofa jejich kosmické lodi jim v tom zabrání a na Zemi přistane pouze žena Gianea, která postupně pochopí lidskost zákonů komunistické společnosti. Dobrodružný román Spiral vremeni (Spirála času, 1966; č. 1971) líčí poněkud naivně putování hrdinů epochami zemských dějin. Martynov v něm chtěl popsat člověka v toku času a jeho vztah k lidské společnosti. (zdroj životopisu: Neff, Olša - Encyklopedie literatury sci-fi; https://bit.ly/)