Georgios Kapsanis životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

O civilním životě otce Georgia nám není mnoho známo. Jediné, co můžeme s určitostí říci, že otec Georgios se nejprve vydal na učitelskou dráhu, v níž působil v centru Athén, kde také později založil vzdělávací centrum pro děti a mládež. Po svém odchodu na ostrov Evia přijímá mnišství v bratrstvu monastýru ve Fille, poblíž Chalkidy. Odtud v 70. letech 20. století odchází do „Zahrady Přesv. Bohorodice" na Svatou Horu Athos a stává se zde členem a později rovněž představeným (igumenem) mnišské komunity v monastýru sv. Řehoře.

Když po krátké době duchovní správy kláštera ctih. Řehoře igumenem Dionýsiem (1972-74) místní bratři se slzami v očích prosili sv. Mikuláše (jemuž je zasvěcen ústřední chrám monastýru), aby přivedl do monastýru další bratry, světec vroucí modlitby zápasících mnichů neodmítl. A vskutku, v červenci roku 1974 přivádí do monastýru současného archimandritu Georgia (Kapsanise) s osmi bratry (mnichy a poslušníky), kteří započali novou éru v historii tohoto monastýru. Malé bratrstvo vedené otcem Georgiem se s Boží pomocí ujalo veškerého mnišského a bohoslužebného pořádku, který byl zachováván předešlými generacemi zdejších mnichů a dále jej zvelebilo. georgios-kapsanis-2.jpgPřed příchodem archimandrity Georgia působilo v monastýru sv. Řehoře pouze sedmnáct, převážně zestárlých, mnichů. Dnešní bratrstvo, které tvoří i mnozí cizinci a mniši z Východu a Západu, čítá více než osmdesát osob...

Poutník, který do tohoto posvátného monastýru zavítá, se může přesvědčit o vysoké kvalitě duchovního života včetně duchovního vedení mnichů. Stává se navíc svědkem a reálným účastníkem každodenního duchovního zápasu mnichů v samém jádru jejich společenství, které směřuje ke Kristu a snaží se dosáhnout duchovních ctností, jejichž nejzralejším plodem je láska k Bohu a k bližnímu. Příkladnost mnišského života v kinoviálním[1] monastýru považuje archimandrita Georgios za velký vzor i pro každého věřícího, ač nepovažuje za bezpodmínečně nutné stát se mnichem. Společenství bratří, kde se jeden stává závislým na pomoci a obětavosti druhého, kde si ctnost jednoho mnicha podává ruku s ctností a pokáním jeho bratra v Kristu, nicméně představuje vhodné prostředí pro uskutečnění nejzákladnějšího Božího přikázání pro člověka: „Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své... a milovati budeš bližního svého jako sebe samého." (Mt 22,37-39)

Otec archimandrita Georgios, svým původním povoláním učitel, dnes patří mezi autoritativní glosátory církevního dění v Řecku, jeho díla, v nichž polemizuje s novodobou herezí, zabývá se otázkami eklesiologie a katechetiky anebo výklady textů sv. otců, jsou spolu s různými zamyšleními a homiliemi citovány a publikovány v celé řadě textů, vydávaných knih a dále překládány do cizích jazyků. Podobně vznikly i zatím dvě u nás vydané publikace („Modlitba Páně" a „Theosis - jako smysl života člověka"), jejichž překlad do českého jazyka obstarala brněnská pravoslavná obec.

Většina děl archimandrity Georgia, publikovaných od poloviny 70 let, tedy už před jeho příchodem na Svatou Horu, až do dnešních dní, je převážně teologicko-dogmatického a katechetického charakteru, a ve velké míře se jedná o sebrané a zaznamenané přednášky, které archimandrita Georgios pronesl na různých místech Řecka na základě pozvání věřících a jejich biskupů. Tato díla byla dosud přeložena do mnoha cizích jazyků, poměrně dobře známá jsou zejména v ruském a srbském pravoslavném prostředí, z jehož teologického a literárního bohatství otec Georgios mimo jiné ve svých spisech také čerpá[2]. V literárním okruhu českého a slovenského pravoslaví se však povědomí o dílech a osobnosti o. archimandrity Georgia dosud příliš nerozšířilo. K výjimkám snad patří citace z knihy Theosis v díle Gorazda Vopatrného „Keltská církev prvního tisíciletí a její spiritualita" a rovněž v „Katechetickém poslání Církve" otce Jana Zozuľaka (viz „Témata ekleziologická a pastýřská").

Mezi nejznámější spisy o. Georgia patří např. výklad modlitby Otče náš „O modlitbě Páně", „O zkušenostech Boží blahodati", „Theosis", „Osobnost a dílo sv. Řehoře Palamy", „Pravoslaví a mnišství" (odkaz svatohorské mnišské tradice), „Pravoslaví a Humanismus, Pravoslaví a Papežství" (o pravoslavném způsobu myšlení a života ohrožovaném nebezpečím synkretismu a falešného ekumenismu), dále „Témata eklesiologická a pastýřská - Způsoby zlepšení katechetické práce" (základní eklesiologické otázky a jejich praktické uplatnění v Církvi) či dílo s názvem „Pastýřská služba podle posvátných kánonů" (čili o významu a síle posvátných kánonů pro duchovní práci posvěcených osob (učitelů a kněží) v Církvi) a mnoho dalších.

Dnes již věhlasná osobnost grigoriatského igumena, pokorného, laskavého a vzdělaného člověka, s citlivou duší a jemným vystupováním, oslovuje především mladé lidi, kteří touží po dokonalém duchovním životě a nalezení spásy pro svou duši... (zdroj životopisu: http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=231)