Životopis
Gorgiás z Leontín (asi 483 př. n. l. – 376 př. n. l.) byl řecký filosof a zejména rétor, představitel první generace sofistů.
Gorgiás pocházel z města Leontini (dnes Lentini blízko Catanie na východním pobřeží Sicílie). Snad byl žákem filosofa Empedokla. Do Athén přišel už asi šedesátiletý 427 př. n. l. jako vedoucí poselstva svého města, které žádalo od Athén ochranu před Syrakusami. V Athénách se stal populárním zejména díky svému řečnickému umění a začal zde vyučovat rétoriku. Podle Aristotela byl jeho žákem Isokratés a silně ovlivnil také Perikla a historika Thúkydida. O jeho slávě svědčí, že byl v Athénách pověřen veřejnou řečí při pohřbu padlých. Později cestoval po řeckých městech a živil se jako řečník a učitel. Zemřel ve vysokém věku asi 105 let v Larisse v Thesálii roku 376 př. n. l.
Z Gorgiova díla se zachovaly dvě úplně řeči, totiž Enkomion čili Chvalořeč na Helenu Trojskou a Obrana Palamida, jež obě provokativně obracejí tradiční hodnocení dvou problematických postav z Homérových eposů. Je to tedy jakási persifláž na Homéra v duchu Hérakleitova výroku, že by ho měli vypráskat holí. Kromě toho se zachoval Epitafios, pohřební řeč k poctě padlých Athéňanů, kterou Platón paroduje v dialogu Menexenos, a řada zlomků u jiných autorů, zejména ze spisu O nejsoucím.
(zdroj životopisu: Wikipedie)
