Helena Aesbacher-Sinecká životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy vystudovala obor ruský jazyk a dějepis, na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy poté studovala knihovnictví a dokumentaristiku. Toto studium však nedokončila; rok před promocí využila příležitosti a při návštěvě československé výpravy orientačních běžců ve Švýcarsku v roce 1973 požádala o politický azyl.
Básně publikovala nejprve česky v krajanských periodikách, v exilovém nakladatelství Poezie mimo domov pak roku 1981 vyšla její prvotiny „Mlhavé dny“. V osmdesátých letech již publikovala poezii v němčině (její sbírky vycházely ve Frankfurtu n. Mohanem), v devadesátých letech zvolila dvojjazyčná vydání v zrcadlové sazbě. Ta vyšla jednak v Curychu, jednak v České republice, jež se autorce po změně společenských poměrů opět otevřela.
Paralelně se Helena Aeschbacher-Sinecká věnuje také výtvarné činnosti (především pastelu a akvarelu) a umělecké fotografii, již kombinuje se svými verši. V roce 2005 uspořádala Centrální knihovna města Curych rozsáhlou retrospektivní výstavu jejích fotografií a veršů.
Helena Sinecká byla trojnásobnou juniorskou mistryní ČSSR ve skifu a juniorskou reprezentantkou v orientačním běhu. Ve Švýcarsku patřila po své emigrace v orientačním běhu k nejlepším seniorkám.
Od roku 1992 žije Helena Aeschbacher-Sinecká v Kappel am Albis nedaleko Curychu. Dne 5. listopadu 2015 jí ministr kultury České republiky Daniel Herman udělil cenu Artis Bohemiae Amicis za šíření dobrého jména české kultury. Ve Švýcarsku jí ho v ministrově zastoupení dne 12. listopadu 2015 předal český velvyslanec J.E. Karel Borůvka[1].
V emigraci vystavovala v legendární Galerii Krauze, v současnosti jsou její výtvarné práce - akvarely součástí sbírek Galerie Klatovy-Klenová a Středočeské galerie GASK. (zdroj životopisu: https://cs.wikipedia.org/wiki/Helena_Aeschbacher-Sinecká)