Životopis
Henri Frédéric Amiel (27. září 1821, Ženeva – 11. květen 1881, Ženeva) byl švýcarský filosof, básník a kritik.
Narodil se do hugenotské rodiny (tj. rodiny francouzských protestantů), kteří se přestěhovali do Švýcarska kvůli ediktu nantskému.
Po ztrátě rodičů v jeho brzkém věku Amiel velmi cestoval, seznámil se důvěrně s největšími vůdci Evropy a vystudoval Německou filosofii v Berlíně. V roce 1849 byl jmenován profesorem estetiky v ženevské akademii a v roce 1854 se stal profesorem morální filozofie. Díky jeho účasti u schůzek a projevů, které pořádala demokratická strana, se odvrátil od šlechtické strany, ze které se brzy skládala většina kulturních činitelů města.
Tato izolace, do které svým odporem spadl, inspirovala Amiela k napsání autobiografické knihy „Osobní deník“, která je dosud známa a která získala po jeho smrti celoevropskou slávu. Byla přeložena do anglického jazyka Mary A. Wardovou ve spolupráci s Markem Pattisonem. Ačkoli je považován za druhořadého v oblasti počtu napsaných děl, jeho Osobní deník získal uznání a Amiel zas soucit kvůli svému nešťastnému životu. K Osobnímu deníku napsal i trochu poezie a dále se věnoval studiu velkých spisovatelů, např. Erasma, Madame de Staël a dalších.
(zdroj životopisu: česká wikipedie)
