Henrik Pontoppidan životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Henrik Pontoppidan (24. července 1857, Fredericia - 21. srpna 1943 Kodaň) byl dánský prozaik, nejvýznamnější představitel dánského naturalismu a kritického realismu, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1917 (společně s daším dánským spisovatelem Karlem Adolphem Gjellerupem).

Pontoppidan se narodil jako syn pastora ve Fredericii. Nechtěl se však stát teologem a začal studovat na technice přírodní vědy a matematiku. Brzy však studium opustil a neuspokojila ho ani krátká zkušenost učitelská na vyšší lidové škole. Jako osmnáctiletý pěšky procestoval Dánsko, Německo a Švýcarsko, což mu poskytlo bohatý materiál pro jeho spisovatelskou činnost. Počátky jeho literární tvorby byly ovlivněny přírodními náměty a lidovými pověstmi, ve svých povídkách líčil neutěšenou sociální realitu dánského venkova. Později se však ústředním motivem jeho díla staly otázky lidské existence, zejména osudy prostých venkovských lidí, ale také zklamání těch, kdo marně hledají uskutečnění svých životních ideálů. Jeho stěžejními díly jsou pak tři romány o dánské společnosti: naturalistický Det forjattede land (Země zaslíbená), vývojově pojatý Lykke Per (Šťastný Per) a společenskokritický De dodes rige (Říše mrtvých).

Pontoppidanovo dílo je protknuto vášnivým soucitem k útrapám nižších vrstev vrstev a zvláštním skeptickým humorem, namířeným proti frázovitosti klamného idealismu. Pontoppidan neustále usiloval o zobrazení mravních hodnot lidského života a odkrýval nesoulad mezi vznešenými, ale prázdnými hesly a neutěšenou životní realitou. Roku 1917 obdtžel společně s daším dánským spisovatelem Karlem Adolphem Gjellerupem Nobelovu cenu za literaturu „… za jeho dokonalé obrazy současného dánského života“ (citace z odůvodnění Švédské akademie). (zdroj životopisu: Wikipedia)