Životopis
Jean Henri Dunant [žán ánri dynán], též Henry Dunant (8. květen 1828, Ženeva – 30. říjen 1910, Heiden) byl švýcarský podnikatel a humanista, iniciátor a spoluzakladatel Mezinárodního Červeného kříže, iniciátor Ženevské konvence a první nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1901.
Jean Henri Dunant se narodil v rodině významného ženevského obchodníka. Jeho rodina byla kalvínského vyznání a podporovala péči o sociálně slabé.
25. června 1859 byl svědkem krvavé bitvy u Solferina, na základě svých dojmů napsal v roce 1862 knihu Vzpomínka na Solferino, která měla nesmírný úspěch. Navrhl založit mezinárodní organizaci na pomoc raněným vojákům a uzavřít mezinárodní dohodu o jejich ochraně a ochraně zdravotnického personálu.
17. února 1863 v Ženevě založil Stálý mezinárodní výbor pro pomoc raněným tzv „výbor pěti“, který společně s ním tvořili Guillaume Henri Dufour, dr. Louis Appia, dr. Theodore Maunior a Gustave Moynier.
Ve dnech 26. až 29. října 1863 se z iniciativy Výboru pěti v Ženevě konala mezinárodní konference, které se účastnili zástupci šestnácti evropských zemí. Na konferenci byl založen Mezinárodní výbor Červeného kříže, což je považováno za počátek celosvětového hnutí Červeného kříže.
V roce 1901 obdržel spolu s Frédéricem Passym první udělenou Nobelovu cenu za mír, důvodem bylo založení Mezinárodního Červeného kříže.
(zdroj životopisu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Henri_Dunant)
