Henry Kissinger životopis

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1923 - 2023

Životopis

Henry Alfred Kissinger (* 27. května 1923) byl americký diplomat německého židovského původu a laureát Nobelovy ceny míru. Pracoval jako poradce pro národní bezpečnost a později současně i jako ministr zahraničních věcí v Nixonově administrativě. Ve stejné funkci působil i v administrativě prezidenta Geralda Forda po Nixonově rezignaci.

Henry Kissinger se narodil v Německém městě Fürth do židovské rodiny jako Heinz Alfred Kissinger. V roce 1938, spolu se zhoršováním perzekuce Židů v Třetí Říši se jeho rodiče rozhodli emigrovat do Spojených států amerických.

Tam již od patnácti let pracoval v továrně, i při tom navštěvoval večerní školu. Nakonec se stal doktorem filosofie a začal vyučovat na Harvardově univerzitě.

V roce 1962 byl na Harvardu jmenován profesorem. Byl poradcem amerických prezidentů Dwighta D. Eisenhowera, Johna F. Kennedyho a Lyndona B. Johnsona, ale do povědomí širší veřejnosti se dostal až za Richarda Nixona, který jej jmenoval poradcem v otázkách národní bezpečnosti USA. Zajímavostí je, že z této doby (1969) existuje magnetický záznam jeho konverzace s Nixonem, ve kterém mu vymlouvá použití atomové bomby na Severní Vietnam, jež tehdejší prezident reálně zvažoval.[1] V roce 1971 byl zvolen osobností roku časopisu Time. V témže roce přešly Spojené státy přes svůj ropný vrchol a Nixon byl donucen ukončit Brettonwoodský systém, což vyvolalo pokles zájmu o americký dolar. V této době se Kissinger angažoval v jednáních s blízkovýchodními zeměmi OPEC, zejména Saúdskou Arábií, o obchodování ropy výlučně v americké měně. Toho dosáhl o dva roky později.

Rok 1973 znamenal pro Kissingera vrchol jeho kariéry – stal se ministrem zahraničí USA a byla mu udělena Nobelova cena za mír.

Během svého působení byl spoluodpovědný zejména za urovnání vztahů USA s Čínou, za americkou blízkovýchodní politiku a kroky podniknuté při válce ve Vietnamu. Bývá též často spojován s antikomunistickým převratem, který provedl Augusto Pinochet v Chile.

Kissinger hrál klíčovou roli v americké zahraniční politice po boku pěti prezidentů, zejména mezi lety 1969 a 1977, z toho posledních pět let z ministerského úřadu. Vedle Zbigniewa Brzezinského je mnohými považován za toho, kdo tuto politiku skutečně definoval a utvářel. Jeho politika détente vedla ke zmírnění napětí v americko-sovětských vztazích (závodech ve zbrojení během Studené války) a k dojednání smluv o kontrole strategických zbraní (SALT). Jednání s čínským premiérem Čou En-Lajem vedla k tzv. rapproachmentu neboli obnovení a normalizaci vztahů mezi těmito zeměmi a ke zformování strategické protisovětské sinoamerické aliance (tzv. pingpongová diplomacie).

Po zvolení Jimmyho Cartera, 20. ledna 1977, opustil svou vládní funkci.

I po opuštění nejvyšších funkcí zůstává Kissinger vlivnou postavou americké politiky, je členem několika vlivných ale i kontroverzních skupin, např. skupina Bilderberg či Rada pro zahraniční vztahy. Svými odpůrci bývá obviňován z válečných zločinů (rozšíření války ve Vietnamu do Laosu), zločinů proti lidskosti a rozsáhlého porušování lidských práv, ale nic takového mu nebylo prokázáno.

S nedávným odtajněním dokumentů Nixonovy a Fordovy administrativy se Kissinger dostal pod tlak novinářů a lidskoprávních organizací kvůli americké politice v Jižní Americe a ve Východním Timoru. Úřady ve Francii, Brazílii, Chile, Španělsku a Argentině chtějí Kissingera v souvislosti s těmito dokumenty vyslechnout, což omezuje jeho možnost cestovat. (zdroj životopisu: Wikipedie)

Ocenění (3)

1994 - Common Wealth Award (Government)
1994 - Los Angeles Times Book Prize (Current Interest) - kniha Umění diplomacie: Od Richelieua k pádu Berlínské zdi
1980 - National Book Award (History - Hardcover) - kniha Roky v Bílém domě