Herman Teirlinck životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Vlámský prozaik a dramatik.
Narozen v St-Jans-Molenbeek 24. února 1879 jako páté dítě a jedinný syn Isidore a Ody Teirlinck.
Jako dítě trpěl častými zdravotními potížemi. Velkou část svého dětství proto trávil v Zegelsemu (Ontario) u svých prarodičů z otcovy strany. Od roku 1886 do 1890 byl žákem základní školy Karla Bulse v Bruselu. Poté studoval řecko-latinské humanitní obory na Atheneum v Bruselu. V roce 1897 se Herman - na naléhání svého otce - zapsal na fakultě věd v Bruselu. Chtěl však být spisovatelem. Studium ho nebavilo a tak se nechal zapsat na univerzitu v Gentu. Školu však opustil úplně a v roce 1902 se oženil s Matyldou Lauwers a stal se oficiálním městským radou pro umění v Bruselu. Od roku 1912 do 1926 byl ředitelem továrny na nábytek. Dokonce se stal tajemníkem Svazu zaměstnavatelů v dřevařském průmyslu. Od roku 1910 k 1936 byl učitelem nizozemské literatury na městské škole mládeže v Bruselu. Od roku 1925 do 1938 učil na Akademii výtvarných umění v Antverpách a od roku 1928 do 1936 na Dívčí škole v Bruselu.
V roce 1919 se připojil ke Královské vlámské akademii pro jazyk a literaturu. Byl vlámským učitelem na Královském dvoře a vykonával funkci soudce pro umění a vědu pro tři krále: Alberta I, Leopolda III a Baldwina. Herman Teirlinck byl opakovaně oceněn. Obdržel Státní cenu za literaturu (1925 a 1928), Státní cenu za svou práci (1950) a Velkou cenu nizozemské literatury (1956). Herman zemřel v Beersel Teirlinck-Lot 4. února 1967.
Divadelními hrami v expresionistickém stylu, např. De vetraagde film (Zpomalený film) a De man zonder lijf (Člověk bez těla), pomohl po 1. světové válce obnovit vlámské divadlo. První významné větší prózy, např. Mijnheer J. B. Serjanszoon, orator didacticus (Pan J. B. Serjanszzon, orator didacticus), Het ivoren aapje (Slonovinová opička), jsou psány v duchu diletantismu A. France. Autor vitalistických románů Marie Spermalieová a Het gevecht met de engel (Zápas s andělem), románu v dopisech Rolande met de bles (Rolanda s bílou lysinou), románu Autoportrét neboli Poslední večeře. Teirlinckovo dílo charakterizuje fantazie, zjemnělá smyslovost a melodický a půvabný jazyk. (zdroj životopisu: https://en.wikipedia.org/wiki/Herman_Teirlinck)