Jan Kopecký životopis

Hana Konečná, Jan Bernard, Ivana Vadlejchová, Jiří Poch · pseudonymy

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1919 - 1992

Životopis

Středoškolská studia ukončil v Praze roku 1938, na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy studoval estetiku, literární komparatistiku a českou literaturu. Od roku 1943 se plně věnoval divadelní praxi i teorii: 1943-45 byl dramaturgem a režisérem Městského divadla v Kladně, následující rok dramaturgem Divadla 5. května v Praze, 1947-50 působil jako dramaturg v činohře Národního divadla v Praze. Od roku 1950 se věnoval pedagogické činnosti jako docent a od roku 1959 profesor Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze. V letech 1960-71 působil jako profesor na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po roce 1971 nesměl publikovat a až do penzionování v roce 1982 pracoval v dělnických profesích. Roku 1990 se jako profesor vrátil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Kopeckého koncepce divadla a jeho společenské i umělecké funkce jsou shrnuty v množství esejů, kritik, studií, mezi nimiž nejvýznamnější jsou knihy Nedokončené zápasy (1961) a Dramatický paradox (1963). Velkého úspěchu dosáhly jeho scénické adaptace lidových her (Komedie o umučení..., 1965). Také v překladatelské praxi z francouzštiny a ruštiny se věnoval především překladům textů o divadle a textům dramatickým, které v 70. a 80. letech skrýval pod pseudonymy a vypůjčenými jmény, mj. i své dcery Ivany Vadlejchové (*1944). Oblíbenými se staly jeho publikace Co je divadlo? (1983, pod jménem Jan Bernard) a Čtení o Národním divadle (1983, pod jménem Hana Konečná). Jako dramatik napsal například komedie Linka důvěry (1986, pod jménem Ivana Vadlejchová), Kočka ve vile (1978, spolu s Jiřím Seydlerem pod jménem Jiří Poch). (zdroj životopisu: internet)

Ocenění (1)

1953 - Státní cena za literaturu (próza, za feuilleton) - kniha Sovětské zápisky: O životě a divadle v zemi socialismu