Životopis
světově uznávaný brněnský kardiochirurg, působící od roku 1967 ve Vídni; čestný doktor Masarykovy univerzity
zajímavé okolnosti
Patří mu prvenství v operacích na otevřeném srdci v hlubokém podchlazení (23. 5. 1956) a na otevřeném srdci s mimotělním oběhem (5. 2. 1958). V roce 1969 poprvé v Evropě s úspěchem použil intraaortální pumpu k záchraně umírajícího pacienta. V roce 1976 ve Vídni poprvé použili umělou srdeční komoru a umělé srdce.
Spolupracoval se špičkovými techniky a vědci, kteří pomáhali sestrojit špičkové přístroje; patřil mezi ně Ing. Stanislav Nešpůrek, CSc., s kolektivem, který byl mimo jiné nositelem Řádu práce v oblasti výzkumu vesmíru, kvantové radiotechniky, v oblasti konstrukce raket.
bydliště
Brno, Pekařská 48
čestný občan
8. 12. 2009 (uděleno na 30. zasedání ZMB)
cena města
2009 (in memoriam)
vzdělání
reálné gymnázium v Košicích (1921–1922) a v Brně (1923–1928),
1928–1934 LF MU (1946 docent, 1954 profesor, 1962 DrSc.)
čestný doktorát
20. 9. 1991 Masarykova univerzita za zásluhy a rozvoj chirurgie
vyznamenání a pocty
Československá cena míru (1959),
Řád republiky za zásluhy o srdeční chirurgii (1962),
Cenu dr. Karla Rennera (1975),
Velký zlatý odznak za zásluhy o Rakouskou republiku (1976)
jiné pocty
člen-korespondent ČSAV (1965),
Zlatá medaile ČSAV (1967),
člen německé akademie věd Leopoldina (1966),
člen rakouské Akademie věd (1976),
Čestný prsten města Vídně (1979)
dílo
Publikoval více než 200 prací, tři monografie a dvě knihy o srdeční chirurgii.
V roce 1960 ve spolupráci s Výzkumným ústavem pletařským byla implantována první česká cévní protéza; roku 1969 už na vídeňské klinice poprvé v Evropě s úspěchem použil intraaortální pumpu k záchraně umírajícího pacienta; v roce 1976 ve Vídni poprvé použili umělou srdeční komoru a umělé srdce.
zaměstnání
1934–1936 Zemská nemocnice v Brně,
1937–1952 I. chirurgická klinika LF MU, 1952–1967 přednosta její II. chirurgické kliniky,
od roku 1967 přednosta II. chirurgické kliniky ve Vídni a od roku 1975 ředitel Boltzmannova ústavu pro výzkum chirurgie srdce
odborné a zájmové organizace
Spolek českých lékařů v Brně,
Československá chirurgická společnost,
Société internationale de chirurgie,
American College of Chest Physicians
hrob
Ústřední hřbitov Brno, Vídeňská 96, skup. 1, hrob č. 22 ( 92–93?)
pojmenováno
Navrátilův den - setkání kardiochirurgů (poprvé 13. 4. 2007)
poznámky
V roce 1966 se uskutečnil pod názvem "Zpověď u Sv. Anny" přímý televizní přenos operace vrozené srdeční vady v mimotělním oběhu z operačního sálu 2. chirurgické kliniky.
V roce 1967 natočilo Filmové studio Zlín výukový dokumentární film "Implantace aortální a mitrální chlopně", který byl promítán i v zahraničí na festivalu zdravotnických filmů. Údajně se ani jedna jeho kopie nedochovala.
obrazy
prameny, literatura
zobrazit
osoby
Miloš Budík
fotografoval operace J. NavrátilaJosef Horký
od roku 1957 spolupracovaliStanislav Nešpůrek
Václav M. Wittner
žák
partneři
Marianna Navrátilová (Radová)
Věra Avratová (Nermutová)
ulice
Pekařská
bydliště
osoba na objektech
J. Navrátil
pamětní deska: Pekařská 53/09
stavby
Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96
místo posledního odpočinku
události
8. 12. 2009
Udělení čestného občanství Milanu Kunderovi a Janu Navrátilovi
kardiochirurg19. 11. 1963
Úspěch československé kardiochirurgie v Brně – poprvé voperována umělá srdeční chlopeň
vedoucí týmu, který operaci srdeční chlopně provedl5. 2. 1958
První operace srdce s mimotělním oběhem krve
lékař
(zdroj životopisu: uživatel ivodedek1)
