Životopis
Hejčl vyrůstal v Žamberku v rodině Václava a Anny Hejčlových, společně se sestrami Marií Alžbětou (1871) a Annou Žofií (1874). Po studiu na gymnáziu v Hradci Králové vstoupil do kněžského semináře. Po vysvěcení na kněze působil jako kaplan v Čermné. Ve studiu pokračoval ve Vídni, kde získal doktorát teologie; orientalistiku studoval v Berlíně a Mnichově. Začátkem 20. století podnikl studijní cestu po Palestině, Sýrii a Egyptě. Po návratu se stal profesorem obecné pedagogiky a biblického studia Starého zákona v diecézním semináři v Hradci Králové. Od roku 1909 byl profesorem a v letech 1914–1916 pak děkanem Teologické fakulty v Olomouci. V letech 1917-1925 vydal ve třech svazcích svůj nový překlad Starého zákona z latinské Vulgáty, ale s ohledem na původní hebrejské texty. Upravil také překlad Nového zákona J. L. Sýkory a kromě toho publikoval studie a popularizační články v Časopise katolického duchovenstva. Předmětem jeho zájmu byla biblistika, liturgika, a orientalistika, spolupracoval také na přípravě Českého slovníku bohovědného (1912–1932). (zdroj životopisu: Wikipedie)
Jan Nepomuk Hejčl knihy
Žánry autora
Literatura česká Duchovní literatura Náboženství Cestopisy a místopisy Učebnice a slovníky
Hejčl je 0x v oblíbených.