Životopis
Básník, prozaik, disident a chartista.
Otec byl technik, matka učitelka. Babička Anna B. Šavrdová (1872–1953) byla loutkářka, tajemnice Světové loutkářské unie. Jeho bratrancem byl spisovatel Bedřich Golombek. – Šavrda studoval gymnázium v Českém Těšíně (maturoval roku 1951) a český jazyk a literaturu na FF UK (absolvoval roku 1956 prací o S. K. Neumannovi). Jeden rok pracoval jako osvětový pracovník v Jilemnici, od podzimu 1957 v Ostravě nejprve jako knihovník, od roku 1959 jako středoškolský učitel. Roku 1963 se stal spisovatelem z povolání. Od dubna 1968 působil v redakci krajského deníku KSČ Nová svoboda, téhož roku v srpnových dnech spolupracoval na vydávání ostravských Spojených deníků. V tomto roce také vstoupil do KSČ, v domnění, že tak přispěje k upevnění změn. Na jaře 1969 dostal výpověď a přešel do redakce Moravskoslezského týdne, jehož vydávání však bylo zastaveno v říjnu 1969. V roce 1970 je vyloučen z KSČ. Šavrda, který v této době dálkově studoval na Právnické fakultě UK (ze studia byl vyloučen těsně před promocí roku 1972), se stal vedoucím právního a personálního oddělení v ostravském nakladatelství Puls. Po jeho zániku (1971) pracoval v Geologickém průzkumu. Roku 1974 nebyl pro nesplnění kvalifikačních požadavků prověřen ve funkci samostatného skladníka a k 1.1.1975 mu byla nabízena profese dělníka ve skladu, manipulačního dělníka nebo vrtného dělníka čerpacích skupin, tedy manuální práce, vyžadující značné fyzické nasazení. V té že době však byl hospitalizován a dlouhodobě nemocen. Pro těžké onemocnění ledvin mu byl 19.12.1975 přiznán plný invalidní důchod.
V roce 1978 byl odsouzen na dva a půl roku vězení za vydávání samizdatové edice Libri prohibiti a za přechovávání nepovolených tiskovin. Po návratu (1981) podepsal Chartu 77, v září 1982 pak byl znovu zatčen a za údajné pobuřování a přechovávání tiskovin odsouzen na dvacet pět měsíců. Byl jedním ze zakládajících členů Společenství přátel USA.
Zemřel 2.5.1988 v Ostravě. Doktorát na právnické fakulte UK mu byl udělen až posmrtně. Po Jaromíru Šavrdovi je pojmenována ulice v Ostravě – Hrabůvce. R.1993 byl jmenován Čestným občanem města Ostravy. V 1998 mu byl udělen Řád T.G.M.
Pochován je na hřbitůvku v Ostravě-Hrabové.
Jaromír Šavrda knihy
1953 | Struny míru |
1964 | Půjdeš, nevrátíš se |
2009 | Vězeň č. 1260 |
1967 | Příběhy z třetího času |
1971 | Kniha kralovrahů |
2009 | Ostrov v souostroví |
2010 | Tužkou na okraji |
1984 | Cestovní deník |
2019 | Vydržať! - Dopisy z vězení |
1986 | Druhý sešit deníku |
Štítky z knih
korespondence zfilmováno Československo sérioví vrazi komunismus autobiografické prvky normalizace (1969-1989) čeští básníci politická perzekuce političtí vězni
Šavrda je 2x v oblíbených.