Životopis
Jaroslav Koléšek dokáže ve svých realizacích komplementárně propojovat explicitní respekt k sochařské tradici se snahou setrvale opouštět jistoty těchto do historie média hluboce vyrytých kolejí. Hledá proto nová témata a nové způsoby vyjádření, aniž by musel nutně rezignovat na hmotovou uzavřenost, tvarovou vyváženost a užití klasických materiálů. Možná je to dáno i tím, že prošel školením v sochařském ateliéru Maria Kotrby na tehdejší KVT (Katedra výtvarné tvorby, dnes Fakulta umění) Ostravské univerzity, pro kterého bylo výše zmíněné balancování mezi tradicí a její rekodifikací jedním ze stěžejních celoživotních témat.
Člen dnes již zaniklé skupiny VY3 (tvořené ještě malíři Alešem Hudečkem a Katarínou Szanyi Hudečkovou), držitel několika výtvarných ocenění (Cena Rudolfa Schlattauera – 2010; Cena V. Chada – 2003 aj.) a v současné době vedoucí sochařského ateliéru (který před ním vedl právě M. Kotrba) na ostravské Fakultě umění využívá různé způsoby sochařského uvažování k tomu, aby opakovaně zkoumal, jak elastické byly a jsou hranice sochařské tvorby. Do sebe uzavřenou hmotu nerozvíjí jen v tradičních vertikálách, často naopak ověřuje možnosti akcentace jejího horizontálního rozvinu (Panzer, 1998; Mise, 2003; Placebo, 2005;Vyrobeno pod povrchem, 2008). Typická je pro něj i práce s ironií, vtipem a nadsázkou, které jednou uplatní při práci s torzy a fragmenty lidského těla (Lýtko, 1999; Něžné náboje, 2000), jindy s jejich pomocí odlehčuje významy i dobovou aktuálností obtěžkanou militární tematiku (Kursk, Misionář, Panzer, Hnízdo (KFOR)). Charakteristická je pro něj i práce s měřítkovými posuny nebo s polaritou použitých elementů (Sladkosti, 2000; Flower power, 2007), ale také častá snaha o repetici užitých tvarových motivů a jejich hmotovou i významovou provázanost. Rád pracuje s bronzem, pískovcem, ale i s pryskyřicí či cementem. V určité epizodě své tvorby (spojené s jeho pedagogickým působením na sklářské škole ve Valašském Meziříčí) zapojoval do svých prostorových kompozic i sklo (Chyba v oběhu, 2010, Maska VY3, 2006).
Na tradici dokáže reagovat nosným způsobem. Nevyprazdňuje ji. Jako jeden z nemnoha současných českých sochařů dokáže především díky své řemeslné bravuře anachroničnost klasicky pojatého sochařského vyjadřování i použitých materiálů proměnit ze zdánlivě nepřekonatelného handicapu ve zřejmou přednost.
(zdroj životopisu: https://www.artlist.cz/jaroslav-kolesek-108738/)
Jaroslav Koléšek knihy
2022 | Jaroslav Koléšek: Works 1996-2021 |
Štítky z knih
umění životopisy, biografie obrazové publikace sochařství čeští sochaři české sochařství umělecká monografie
Koléšek je 0x v oblíbených.
Osobní web autora