Životopis
Pleskot Jaroslav, Doc. PhDr.
30. 3. 1924 Veselí nad Moravou, † 23. 9. 2009 Jistebník
literární historik, vysokoškolský pedagog
Syn železničního zaměstnance Františka Pleskota a jeho manželky Ludmily. Školní docházku zahájil ve Veselí nad Moravou, maturoval na reálném gymnáziu ve Strážnici (1943). Tam u něj vzbudil zájem o humanitní studia prof. Viktor Ficek.
V letech 1943-1945 byl totálně nasazen a pracoval jako pomocný dělník u dráhy ve Veselí nad Moravou. Po osvobození zahájil studium češtiny - historie na Filosofické fakultě Masarykovy university v Brně (1945-1949), kde ho zaujaly zejména přednášky a semináře prof. Ant. Grunda.
Po universitních studiích začal vyučovat na osmileté střední škole nejdříve v Krásném Poli, pak v Jistebníku.
V roce 1950 nastoupil základní vojenskou službu, po jejímž hodnocení dosáhl hodnosti nadporučíka v záloze. V roce 1967 byl povýšen na kapitána v záloze.
V roce 1950 se oženil s Vědou, roz. Havlíkovou, zdravotní setrou. Manželka se po absolvování Pedagogického institutu v Ostravě stala učitelkou. Spolu vychovali dceru Evu a syna Tomáše.
Po vojenské prezenční službě vyučoval na Střední průmyslové škole strojnické v Opavě a od roku 1955 do roku 1956 působil ve funkci zástupce ředitele. Tehdy začal externě učit na Vyšší pedagogické škole v Opavě, kam od 1. září 1956 po konkurzním řízení přešel jako odborný asistent. Po zrušení tohoto typu škol byl přeložen na nově zřízený Pedagogický institut v Ostravě, kde v letech 1960-1961 zastával funkci vedoucího katedry českého jazyka a literatury. Od r. 1964 působil na katedře českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty v Ostravě jako odborný asistent.
Zájem o dějiny české literatury a historii, zejména období baroka, jej přivedly ke studiu starší české literatury. Soustředil se na ranou životní a tvůrčí etapu J. A. Komenského a jeho působení ve Fulneku v letech 1616-1619. Napsal monografii Fulnecké intermezzo J. A. Komenského (1970), která byla záhy přeložena do angličtiny (přeložil Jos. Jařab). K poznání Komenského směřovala také kritická edice spisu Listové do nebe (1970). Na základě podrobného zkoumání literárních pramenů upřesnil dobu vzniku a přiklonil se k názoru, že byl vytvořen v roce 1617. Dále je významné jeho studium a kritická analýza tzv. Komenského dopisů obsažených v Jaschkově kronice. V ní dokazuje, že se jedná o podvrhy, které pravděpodobně vznikly na počátku 19. století.
Pro jeho badatelskou činnost je příznačné nacházení neznámých pramenů. Cenná je studie Lidové divadelní hry z Kravařska (1973) a na ně navazující práce Školní piaristické divadlo v Příboře a pololidová dramatická tvorba na Kravařsku (1974), dále Synopse školních divadelních her příborských piaristů (1978). K syntetickému výkladu se dobral o dvacet let později ve studii Slezská barokní kultura (1998).
J. Pleskot měl podíl na přípravách jubilejních oslav na počest J. A. Komenského a na vzniku reprezentativní publikace Jan Amos Komenský - projektant nápravy věcí lidských (1992, spolu s V. Krejčím). Zasloužil se o poznání protestantských a katolických škol v 16. a 18. století, přispěl svou studií do sborníku materiálu ze sympozia Moravské bratrské školství a jeho protějšky v 16. a 18. století (1979), věnoval pozornost regionálním autorům. Například napsal studii Kořeny tvorby Bohumíra Četyny (1960), K literárnímu dílu Martina Polona Opavského (1970) a připravil k vydání výbor z povídek a črt Čeňka Kramoliše Laskavec a rváč (1963).
Nástup normalizace na počátku 70. let zasáhl do jeho kvalifikačního růstu, a tak dlouhý čas zůstal jako odborný asistent a soustředil svou pozornost zejména na pedagogickou činnost a vedení desítek diplomových prací. V roce 1970 se stal členem výboru Společnosti přátel knihy pro mládež v Praze a následně předsedou ostravské pobočky. Jeho skripta Úvod do studia literatury pro děti a mládež, určená pro posluchače pedagogických fakult, vyšla ve třech rozšířených vydáních (1964, 1971 a 1977) a stala se vyhledávaným studijním materiálem. Učitelům a knihovníkům určil také řadu veřejných přednášek i dílčích studií (např. Cesta do pravěku. Nad dílem Eduarda Štorcha, 1971), drobných příruček a tematických jednotek edice Scholaforum (Jan Amos Komenský, 1992; Baroko v české literatuře, 1992; Husitská literatura česká, 1993; Prozatímní divadlo, 1996 aj.).
Habilitoval na počátku 90. let (v r. 1992 byl jmenován doc. dějin české literatury). Zapojil se do pedagogické a vědecké činnosti a na nově vzniklé Ostravské univerzitě působil až do r. 2000. Spolupracoval s Ústavem pro regionální studia Ostravské univerzity a měl značný podíl na vzniku desítky hesel pro Biografický slovník Slezska a severní Moravy (1993 - dosud) a pro Kulturněhistorickou encyklopedii Slezska a severovýchodní Moravy (2005).
Jeho celoživotním zájmem byla mimo literatury a historie, hudby a divadla, také železnice. Pocházel ze železničářské rodiny a do další rodiny železničářů se přiženil, a tak není divu, že se stal autorem zdánlivě kuriózní příručky s názvem 120 let výtopny - lokomotivního depa Veselí nad Moravou 1885-2005, která vyšla v Brně v r. 2005.
J. Pleskot publikoval rovněž v časopise POODŘÍ.
(zdroj životopisu: http://www.casopispoodri.cz/osobnosti/index.htm)
