Životopis
Jindřich Černý (* 6. dubna 1905, Mladá u Lysé nad Labem, nyní součást Milovic – 18. května 1960, Praha) byl český spisovatel (básník, prozaik, autor pohádek a loutkových her) a překladatel (z němčiny, lužické srbštiny a esperanta).
Jindřich Černý se sice narodil ve středních Čechách, ale za svůj rodný kraj už považoval Čechy severní. Když mu totiž byly dva roky, bylo veškeré obyvatelstvo z jeho rodné vsi vysídleno kvůli vytvoření vojenského cvičiště. Rodina se přestěhovala do Drahůnek a později do Běhánek u Teplic, kde jeho otec pracoval jako truhlář. Po ukončení gymnázia v Duchcově pracoval od roku 1925 v továrně na dýmky v Teplicích. Roku 1926 začal pracoval v poštovních službách, a to zpočátku jako pomocný telegrafní dělník v Ústí nad Labem a od roku 1927 jako výpomocný poštovní úředník v Děčíně. Od roku 1931 působil v různých administrativních funkcích na hlavní poště v Praze. Koncem padesátých let musel odejít kvůli srdeční chorobě do invalidního důchodu.[1]
Své básně začal knižně publikovat od roku 1934 (předtím ve studentských a v dalších časopisech, např. v duchcovském Krušnohorském obzoru). Ve čtyřicátých letech se věnoval především próze a ke konci života tvorbě pro děti. Jeho poezie je námětově velmi bohatá (sociální a národnostní tragika, milostné a venkovské motivy). Významná je i jeho činnost osvětová a spolková (působil ve Společnosti přátel Lužice, pro Český rozhlas připravoval pořady o Lužici, pracoval v esperantském hnutí a také v Církvi československé.[2]
(zdroj životopisu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jind%C5%99ich_%C4%8Cern%C3%BD)
Jindřich Černý knihy
1944 | Čtvrtá silnice |
1949 | Pohádky pražského strýčka |
1946 | Český věnec Lužici |
Černý je 0x v oblíbených.