Jiří Novotný životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

P. Dr. Jiří Novotný, SJ, jezuita, kněz.

* 28.2.1921 Brno – † 15.2.2002 Velehrad

Jiří Novotný se narodil 28. února 1921 v Brně. V roce 1940, po maturitě na brněnském reálném gymnáziu, vstoupil do noviciátu Tovaryšstva Ježíšova. Jak se sám jednou svěřil, velký vliv na jeho formaci i životní rozhodnutí měla ministrantská služba u sv. Tomáše v Brně, která v něm probudila hluboké vědomí vznešenosti liturgických úkonů. Druhým závažím na misce vah životního rozhodnutí byly několikeré exercicie u otců jezuitů na Velehradě.

Studium filozofie mohl začít až po návratu z ročního pracovního nasazení za války v roce 1942. Poté působil rok jako vychovatel studentů v Papežském ústavu na Velehradě a – jak poznamenával – z nouze tam učil kreslení. Roku 1947 byl poslán do Říma k dalšímu studiu, které mělo být přípravou na misii v Rusku. Lásku k východnímu obřadu však otec Jiří získal již na Velehradě. Vzpomínal, jak si už za studentských let při poutích na Velehrad oblíbil východní bohoslužbu, kterou tam pravidelně vysluhovali jezuité a při slavnostech prešovský biskup Pavel Gojdič.

Studium teologie na Gregoriánské univerzitě ukončil v roce 1952 licenciátem z teologie. Na Zelený čtvrtek roku 1951 (22. března) byl v Římě vysvěcen na kněze v byzantském obřadu. Dále studoval Písmo svaté na římském Biblickém ústavu, kde získal další licenciát. Na „Bibliku“ pak strávil šest let jako jeho sekretář. Učil Písmo svaté a biblické jazyky v Oně (Španělsko) a pak čtyři roky v Bejrútu v Libanonu. V roce 1973 odešel do Montrealu v Kanadě, kde opět především učil biblické i moderní jazyky a sloužil jako kaplan v nemocnici až do roku 1990.

Po návratu do vlasti, po více než čtyřiceti letech, střídavě přednášel na Řecko-katolické fakultě Univerzity P.J.Šafaříka v Prešově, na spišském institutu Teologické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě a od roku 1996 také na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Přednášel Starý i Nový zákon, vedl kurzy hebrejštiny, základů arabštiny, semináře věnované ikonám a staroslověnským památkám, dějinám mnišství, učil angličtinu, francouzštinu, italštinu. Konečně jako delegát pověřený otcem provinciálem pro přípravu kanonizace P. Martina Středy usiloval o to, jak říkával, „proklestit cestu jeho blahořečení". Pro svůj velký humor i majestátní postavu si od vděčných studentů vysloužil vznešenou přezdívku „Otec Abrahám“.

Publikoval mnoho článků v odborných časopisech, ve vlasti mu nedávno vyšly knihy: Akathistot, Světlo ikon a Basil Veliký a jeho doba.

Posledních několik měsíců života, provázen zdravotními problémy, se uchýlil do ústraní seniorátu na Velehradě, kde skonal 15. února 2002. Poslední rozloučení se konalo v sobotu 23. února 2002 ve velehradské bazilice a pohřeb v pondělí 25. února 2002 v jezuitském kostele v Brně. Po mši sv. byly jeho ostatky uloženy v kryptě kostela. (zdroj životopisu: http://www.jesuit.cz/vzpominka.php?id=188)