Jorgos Theotokas životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Trvalo poměrně dlouho, než řecká literatura obrátila od realistického líčení prostředí a děje pozornost k nitru svých hrdinů. Jedním z autorů, který se první pokusil o psychologickou motivaci děje, byl Jorgos Theotokas (1905 v Cařihradě — 1966), činný v různých oblastech literární tvorby. Prozaická prvotina Svobodný duch vyšla roku 1929. Hlavním dílem autorovým je román Argo (1933), v němž se projevuje většina charakteristických rysů Theotokasovy tvorby: kritika athénské společnosti po maloasijské porážce, záliba v psychologickém rozboru nitra mladých hrdinů románu. Argo je symbolem lodi Života, která nedochází svého cíle, hrdinové nemohou uskutečnit ideály svého mládí. Mládí a jeho krizím vinuje autor pozornost i v autobiografickém románu Leonis (1940), který se odehrává v autorově rodném Cařihradu v letech kolem první světově války. Plodem těžkých let německé okupace 1941—1944 jsou románové deníky okupace Svatá cesta z roku 1950 a Slabí a poutníci z roku 1964.

Učila-li se novořecká próza mnohému z ruského realismu tolstojovského typu, vychází Tkeotokasova novela Posedlost (To Demonio, 1933) spíše z tradic Dostojevského. Na idylickém pozadí typického řeckého ostrova Egejského moře, v místečku s malým přístavem, bílými domky, starými byzantskými kapličkami uprostřed olivových a citronových hájů a vinic se odehrává neodvratný a osudový rozpad rodiny Christofisů. Autor tu ve svém psychologickém rozboru poslav vychází z přesvědčeni o vlivu dědičnosti na životní osudy člověka. V povaze Romyla a Ifigenie Christofisových, v nichž se stýká promarněná genialita, mesiášské vědomí výlučnosti mezi ostatními lidmi s pasivní nemohoucností a trpným přijímáním osudu, chce snad autor kritizovat některé negativní rysy řecké povahy.