Životopis
Narozen v r. 1946 v Jihlavě strávil dětství a raná léta mladistvé bujnosti v Telči, kde také maturoval na Březinově gymnáziu. Do krizového roku 1968 studoval archeologii na brněnské univerzitě - srpnová okupace jej však v tomtéž roce zastihla již na vojně v Havlíčkově Brodě. Zmíněné trauma se mu nesmazatelně zapsala do paměti v celé své zrůdnosti. To mělo své důsledky: při následných opakovaných "prověrkách" v r.1970 - 1972, kdy již působil jako archeolog v kroměřížském muzeu. Tehdy na něj mj. měly zásadní vliv - a to především z hlediska etických postojů - "návodné" studie vynikajícího, a rovněž v popřevratových dobách záměrně zatajovaného, ne-li přímo umlčovaného historika Jana Tesaře, týkající se především otázek kolaborace českého národa v dobách protektorátu. Bláha tvrdošíjně odmítal přehodnotit své politické názory, stejně jako se nesmířil s pomalu ale jistě se zabíhajícími eufemismy a rčeními typu "vstup vojsk", "bratrská pomoc", "nyní uznávám svoji pomýlenost", "v nedávné době jsem ještě byl pod vlivem názorů doby předtím nedávné" atp. V r.1973 využil nabídky tehdejšího Okresního střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Olomouci a nastoupil do této organizace, aby zde provedl záchranný výzkum na staveništi budoucího OD Prior. Tím současně předešel čtvrté a "smrtící prověrce" v Kroměříži. Při následném tažení olomouckých komunistů a "orgánů lidosprávy" proti zmíněnému archeologickému výzkumu, za jehož řádné dokončení se mj. postavili formou podpisové akce i zde brigádnicky pracující studenti, byl stíhán za "rozvracení republiky" a nakonec odsouzen za přečin "narušení socialistického společenského řádu" - současně dostal okamžitou výpověď ze zaměstnání. Zásluhou tehdejšího ředitele Archeologického ústavu AV ČSAV profesora Josefa Poulíka však byl po několika měsících přijat zpátky, avšak již jen na dobu určitou, a byl odklizen na detašované pracoviště do Dolan u Olomouce. V těchto neblahých letech Bláha při svých výzkumech objevil a tím i situoval badateli dosud jen předpokládané předvelkomoravské i velkomoravské mocenské centrum na území Olomouce, nalezl v centru tohoto města jak osadu z doby příchodu Slovanů na naše území, tak nejstarší tržiště a rovněž zde odkryl celou řadu slovanských pohřebišť a raně středověkých kostelů. V r.1992 se stal odborným asistentem na katedře dějin umění FF UP, kde působí dosud. Jeho letitou zálibou je aktivní provozování hudby - téměř dvacet let byl klarinetistou Olomouckého dixielandu a od r.1973 dodnes se aktivně uplatňuje v stále ještě avantgardní jazzové skupině Free Jazz Trio (ts, as, ss, vl). (zdroj životopisu: http://tezkorict.webz.cz/clanek.php?tid=josef-blaha-ctenar)
Josef Bláha knihy
2001 | Olomoucké hřbitovy a kolumbária |
1992 | Olomouc – Kostel sv. Michala |
2011 | Olomoucké baroko 1. Úvodní svazek. Proměny ambicí jednoho města. |
Bláha je 1x v oblíbených.