Josef Buršík životopis
česká, 1911 - 2002
Životopis
Životopis
Pocházel z Chodska. Později se stal důstojníkem československé armády. Přes Polsko se dostal do SSSR, kde končí v lágru pod správou sovětské NKVD. V Buzuluku vstupuje do čs. jednotky a po absolvování poddůstojnického kurzu velí četě pod vedením kapitána Jaroše (hrdina SSSR, posmrtně). Po bojích u Sokolova absolvuje tankové učiliště a velí tankovému praporu. Jako jeden z prvních se probíjí do centra Kyjeva, za což je v prosinci 1943 vyznamenán Zlatou hvězdou hrdiny Sovětského Svazu. Se svým praporem prochází peklem východní fronty až do Prahy.
Poválečné období
Po válce si léčí zranění a tuberkulózu. Byl jmenován velitelem tankové brigády v Ostravě. Díky svému protikomunistickému postoji byl v roce 1949 obviněn z „velezrady“ a odsouzen na 10 let, ztrátě půlky majetku a odebrání všech vyznamenání. Za „drzost“ odvolání se proti rozsudku, je potrestán čtyřmi lety vězení navíc. Po zhoršení zdravotního stavu ve vězení Mírov, prchá z nemocnice u Olomouce, do které byl převezen.
Exil
S manželkou se mu daří útěk do Bavorska, ale své dvě dcery uvidí až v r. 1963. Jeho jméno, fotografie i zmínky o něm jsou v ČSSR vymazány, jakoby nikdy neexistoval. V Německu pracuje v Americkém fondu pomoci československým uprchlíkům. V r. 1955 se stěhuje do Anglie. Píše paměti, které publikuje v knize „Nelituj oběti“. Na protest proti okupaci ČSSR v r. 1968 vrací sovětům svá vyznamenání. Přes chronickou tuberkulózu se dožívá pádu komunismu v r.1989, své rehabilitace v roce 1990 a povýšení.
Závěrem
Když ho v prvním červencovém týdnu roku 2002 v britském Northamptonu pohřbívají, má na sobě uniformu s hodností generálmajora a na hrudi řád Milana Rastislava Štefánika. V roce 2005 je mu posmrtně udělen řád Bílého lva.
(zdroj životopisu: wikipedia.cz)
Ocenění
Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.
Josef Buršík - knihy
| 1992 |
 Nelituj oběti |
Žánry autora
Literatura naučná Biografie a memoáry
Štítky z knih
Buršík je 0x v oblíbených.