Josef Hora životopis

česká, 1891 - 1945

Životopis

Josef Hora (8.7.1891 – 21.6.1945) byl český básník, překladatel, novinář a literární kritik. In memoriam byl jako první jmenován národním umělcem. Byl významným představitelem proletářské poezie ve 20. letech 20. století a autor reflexní lyriky času a ticha v letech třicátých.

Narodil se ve vsi Dobříň nedaleko Roudnice nad Labem v selské usedlosti. Záhy po jeho narození otec usedlost prodal a koupil dům v Praze, kam se rodina přestěhovala. V roce 1896 se rodiče rozešli, dům musel být prodán a šestiletý chlapec s matkou se vrátili do Dobříně k prarodičům. Později žili v Roudnici u matčiny sestry.
Absolvoval gymnázium v Roudnici a v roce 1916 dokončil studium práv v Praze. V roce 1918 začal díky Ivanu Olbrachtovi pracovat v Právu lidu. Posléze v letech 1920 - 29 řídil kulturní rubriku Rudého práva. Po vyloučení z KSČ v roce 1929 přešel do Českého slova, kde setrval až do roku 1940.
Jako předseda Obce československých spisovatelů byl jedním z předních organizátorů jednotné fronty umělců proti fašismu. Německou okupaci prožíval již velmi nemocen, léčil se v Dobříši a ve Vráži. Zemřel v prvních poválečných dnech, jeho hrob je na vyšehradském Slavíně.
Byl vynikající překladatel z ruštiny, přeložil Puškinova Evžena Oněgina, dále překládal Lermontova, Jesenina a Pasternaka, pořídil také výbor ze slovinské poezie: Hvězdy nad Triglavem.

Jako první byl jmenován národním umělcem in memoriam, 22. června 1945, den po své smrti. Je také nositelem Řádu Tomáše Garrigua Masaryka.
V pražské čtvrti Libeň je po něm pojmenováno Horovo náměstí a též ulice, náměstí či další místa v mnoha obcích v Česku. (zdroj životopisu: spisovatele.cz)

Ocenění (2)

1931 - Státní cena za literaturu - kniha Tvůj hlas
1929 - Státní cena za literaturu - kniha Deset let