Karel Hájek životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Od roku 1928 byl členem Českého klubu fotografů, od roku 1932 fotoreportérem výhradně časopisů, které vydávalo nakladatelství Melantrich (to měl ve smlouvě!) a po válce zakotvil ve Světě v obrazech, jehož předchůdcem byl Pestrý týden, kam Karel fotil tajně pod značkou K Lesík. Snímky Karla Hájka znají na mnoha místech světa: Kolín nad Rýnem (1958), Berlín (1960), Varna (1961), Rio de Janeiro (1967), Sao Paulo (1967), Dortmund (1967), Vídeň (1968), Bělehrad (1971). Avšak podílel se na mnoha dalších světových a mezinárodních výstavách – v jejich výčtu nemůže chybět Expo 1958 v Bruselu, mezinárodní výstava v roce 1958 v Chicagu, fotovýstava Sedmiletka ve fotografii v Moskvě 1961. Jsou dochované texty jeho přednášek, na jednu z nich jel do Vídně s podmínkou, že od Svazu čs. novinářů neobdrží žádné devizové prostředky. Nebo se sešel s novináři a fotoreportéry ve Varšavě – dvacet let po Norimberském procesu s válečnými zločinci (jeho fotoreportáže jsou v knize Norimberk – zločin a soud z roku 1946), překrásně mluvil v našem rozhlase o myslivosti – sám velký nimrod, člen Mezinárodního řádu sv. Huberta, a milovník svého loveckého psa Broka, anebo půvabná byla jeho rozhlasová výzva „Mámy, fotografujte svoje děti!“
To zdaleka nebyl ještě v každé rodině fotoaparát. Článků je o něm velké množství: většinu jich napsal sám Vladimír Rýpar, šéfredaktor Světa v obrazech, v němž patřilo výsostné postavení právě Karlu Hájkovi. Jedině ve spolupráci s ním rozhodoval o výběru snímků pro každé číslo týdeníku. Ale přitom jeho fotoreportáže tiskly i světoznámé časopisy – Life (USA), Illustration (Paříž), Sketch (Londýn), a odtud byl už jen krůček k Zlaté medaili za Černou Madonu na mezinárodním fotosalonu v Chicagu v roce 1956. O jeho cenách, vyznamenáních a medailích by mohla být jedna velká obrazová publikace. (zdroj životopisu: uživatel Selinute)