Karel Polák životopis

česká, 1903 - 1956

Životopis

* 26. 9. 1903, Kojetín
† 24. 8. 1956, Praha

Literární kritik a historik
Pocházel z rodiny dělníka. Po absolvování klasického gymnázia v Kroměříži (maturita 1922) studoval 1922–1927 na FF UK bohemistiku (u Miloslava Hýska a Jana Jakubce) a germanistiku (u Arnošta Viléma Krause a Otokara Fischera). PhDr. prací Heine a česká poezie doby lumírovců. Aprobaci pro vyučování na středních školách si dále rozšířil na Vysoké škole obchodní o státní zkoušku z německé obchodní korespondence a od 1927 vyučoval na veřejné obchodní škole v Praze (do 1949; s přerušením v letech 1929–1931, kdy konal prezenční vojenskou službu). 1933 vstoupil do sociálně demokratické strany, ale teprve situace okolo 1938 jej přinutila zaujímat vyhraněnější stanoviska k politickým událostem; tehdy se také jeho vědecká tvorba přiklání převážně k oblasti bohemistické. Ke stranické práci se vrátil po okupaci: 1945–1948 byl členem kulturněpolitické komise Ústředního výboru Čs. strany sociálně demokratické, 1945–1949 pak byl vedoucím redaktorem kulturní rubriky Práva lidu. 1946 byla zamítnuta jeho žádost o docenturu na FF UK pro obor dějiny české literatury. Od 1949 až do své smrti byl pracovníkem Ústavu pro českou literaturu ČSAV, kde byl pověřen funkcí tajemníka oddělení pro literaturu druhé poloviny 19. století.
Již od konce 20. let se Polák věnoval lidovýchovné práci a popularizaci, působil v Masarykově lidovýchovném ústavu (od 1947 předseda odboru literatury pro mládež) a v Dělnické akademii, s přednáškami vystupoval i v Čs. rozhlase. Jako pedagog se zabýval didaktikou, pracoval na osnovách a učebnicích české a slovenské literatury, německého jazyka a na vydáních českých a německých literárních textů pro školy. V polovině 30. let patřil k zakladatelům Literárněhistorické společnosti československé, v roce 1956 byl jejím místopředsedou.
Debutoval 1929 v Právu lidu (publikoval zde až do 1948); dále přispíval zejména do novin a časopisů: Časopis pro moderní filologii, Česká literatura, Rozpravy Aventina, Nový život, Slovanský přehled, Literatura ve škole, Naše věda, Čteme, Dělnická osvěta, Germanoslavica, Knihy a čtenáři, Kritický měsíčník, Kytice, Listy filologické, Literární noviny, Národní práce, Panoráma, Práce, Slavia, Slavische Rundschau (Vídeň), Slovesná věda aj. 1941–1942 řídil knižnici České perly (nakladatelství Čin, s Antonínem Hartlem), 1946 edici Život a dílo (nakladatelství Josef Lukasík). Užíval pseudonymu Kapenka (v novinových polemikách) a šifer K. P., KP., KP, kp., kp.


Polákovu vědeckou a kritickou tvorbu spojuje axiologický zřetel a vehementní polemičnost. V první etapě své vědecké práce se věnoval ponejvíce vztahům mezi českou a německou literaturou a sledoval je v široké problémové a látkové rozloze, včetně poměru německých autorů k Čechám. Soustředil se na osobnost Johanna Wolfganga Goetha, a zejména Heinricha Heina, na jejich českou recepci i na vztahy jednotlivých tvůrců k nim. Předmětem jeho zájmu byla rovněž problematika překladatelství, jeho metody a funkční proměny v dějinném procesu (dílo Otokara Fischera, starší i nové překlady z Goetha). V pozdějších Polákových bohemistických statích má převahu česká literatura 19. století s dominantním zaměřením na dílo Jana Nerudy. Fundované a věcné monografii F. V. Krejčí, kulturní buditel českého dělnictva dalo vzniknout životní jubileum osobnosti, na niž v lecčems Polák navazoval i jako literární kritik. Jeho soustavné referování – zprvu hlavně o překladové beletrii – se naplno rozvinulo od 1937 v Kritickém měsíčníku, kde se orientoval na mladou českou prózu. Otázka vztahu mezi společností a slovesným uměním a zájem o kladné hodnotové působení literatury na čtenáře, které poznamenávají Polákovy recenze, se výrazně projevují rovněž v jeho esejistických úvahách: např. o literárním braku, o tendenčnosti v umění, o literatuře pro děti a mládež, o životopisném románu apod.
Polákovy rozsáhlé znalosti se však uplatňovaly také v podrobných přehledech nové literárněvědné produkce a umožnily mu jako jednomu z prvních popsat v učebnicích celkově vývoj moderní české a slovenské literatury od 90. let 19. století.
Jako textolog a editor připravil Polák souborné Dílo Jakuba Arbese a výrazně se podílel i na kritickém vydání spisů Jana Nerudy (ve funkci tajemníka redakční rady). (zdroj životopisu: http://www.slovnikceskeliteratury.cz)

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.