Životopis
Karel Vika se narodil 1. 12. 1875 v Sadské. Řemeslnický synek, původním jménem Houžvička, vystudoval kutnohorský učitelský ústav a působil několik let na venkovských školách, nejdéle v Benátkách nad Jizerou. V roce 1905, který z části prožil v Polsku, se stal redaktorem Besedy lidu a Světozoru, dvou časopisů nakladatele J. Otty.
Karel Vika měl bystrý postřeh a hluboké pochopení pro sociální problémy. Kromě počátečních svazků vydával své knihy sám.
Několik desítek Vikových knih vychází z učitelského, tuláckého, bohémského a posléze staropražského prostředí.
Se svým bratrem Josefem Houžvicem napsali několik divadelních her.
Zemřel 22. 8. 1941 v Praze ve věku 66 let.
Od roku 1992 nese knihovna v Sadské jeho jméno - Městská knihovna Karla Viky.
(zdroj životopisu: www.knihovnasadska.cz)
Karel Vika knihy
1922 | Dvě |
1947 | Pohádky |
1928 | Má stará Kimiči - Kočičí historie |
1911 | Zápisky podučitelovy I |
1930 | Holčičky |
1928 | Dětské vzpomínky I. |
1933 | Šusparáda a její vzpomínky |
1926 | Na regulaci |
1937 | Fatalis |
1920 | Povídky o němé tváři |
Štítky z knih
kočky pohádky slovenská literatura člověk a zvíře čápi podle skutečných událostí Halič
Vika je 1x v oblíbených.