Karla Hanušová životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Narozená v Brně, vyrůstala a většinu života žila na jeho předměstí. V této, tehdy ještě vesnici měla její babička za první republiky obchůdek se Smíšeným zbožím, který velmi ovlivnil její fantazii. Po tom, co byl komunisty zavřen, stal se pro ni tajemným místem, kde v šeru za staženými roletami mohla v zásuvkách prázdných regálů najít různé poklady, třeba knoflíky nebo staré klíče. Co asi kdysi otvíraly? Kdopak je před roky a roky používal? To byly otázky, ke kterým se dalo vymýšlet nepřeberné množství příběhů.

Čas ale letěl, a po vyučení a ukončení studia na střední večerní škole pro pracující (denní studium na umělecké průmyslovce jí bohužel nebylo kvůli rodinnému původu povoleno – babička prý byla „kapitalistka“), nastoupila v dubnu 1966 do pracovního poměru v brněnském studiu Československé Televize. Nejprve v oddělení dekorací, potom v oddělení rekvizit a nakonec v oddělení maskérny. Během práce v televizním studiu se ale znovu navrátila k výtvarné činnosti; malování a vytváření malých objektů z moduritu a dřeva.

Má velmi blízký vztah k lidovým tradicím, pohádkám, pověstem a legendám, prodchnutým světem snů a fantazie, ale i atmosférou starých zlatých časů, což pro ni byla doba mládí babičky a dědečka, tedy doba první republiky. Její první obrázky jsou malované v naivním stylu, blízkém dětskému vnímání světa. Vzpomínky z dětství hrají stále velkou roli v její výtvarné činnosti, i když zde nalezneme i svět dospělých.
Zde v malování pokračovala, a zde se také dále vyvíjel a tříbil její malířský styl. Do jejích obrázků pronikají holandské prvky, jako je např. holandská architektura nebo různé detaily z grafických prací Escherových, které si však vždycky zpracovává po svém. Dala se také do vytváření soch a různých objektů ze dřeva, šedého kartonu (modely domků) i jiných materiálů. Svoje malé snové světy, stvořené z předmětů darovaných, koupených na bleších trzích, nebo i těch posbíraných na ulici nebo při procházce po podzimní pláži, uzavírá do dřevěných krabic. V tom našla svoji spřízněnost s americkým tvůrcem, také autodidaktem a ‘dospělákem s dětskou duší‘, Josephem Cornellem. Další z tvůrců, kteří jsou jí svým vnitřním světem a svojí tvorbou velmi blízcí jsou Jan Švankmajer, Karel Zeman, holanďani Pieter Breugel st., Hieronymus Bosch, nebo holandský malíř a ilustrátor Anton Pick. V Holandsku měla několik samostatných výstav v menších galeriích, které tam najdete v každém městě, např. v Galerii Vorstenburch v Zaandamu nebo v krásném barokním kostelíku v Marken Binnen. Tři z jejích „zimních“ obrázků (připomínající holanďanům svojí atmosférou obrázky Antona Picka – nejznámější holandský ilustrátor, srovnatelný, co se oblíbenosti týče, s českým ilustrátorem Josefem Ladou) byly použity jako podklad pro vánoční pohlednice, ale i aršíky vánočních poštovních známek pro rok 1992.

V říjnu 2005 se vrátila nastálo zpět do České Republiky, kde má za sebou práci na dvou kalendářích pro velkou továrnu na čokoládu a několik PF pohlednic pro obchodní řetězec.

Vzhledem k celé její výtvarné tvorbě není divu, že se už dlouhé roky věnuje i psaní příběhů. V posledních letech vydala dvě knížky. První byla knížka povídek „Povídání před klekáním“, druhá kniha se jmenuje „Hajundija, zem za zavřenýma očima“ a vyšla v nakladatelství Šuplík. Kouzelná knížka s krásnými ilustracemi, bohatým, napínavým příběhem a spoustou postaviček, knížka plná dětských snů, překvapení a zvratů. (zdroj životopisu: Andrea Sasínová, nakladatelství Šuplík)