Kateřina Černá životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Kateřina Černá (17.2.1937 - 23.1.2024, Praha) byla česká malířka, kreslířka, grafička, autorka osobitých koláží, asambláží a děl založených na kaligrafické prezentaci vlastních textů. Profesně se věnovala práci s dětmi jako učitelka na základní umělecké škole.

Patřila k nejosobitějším umělkyním z generace, která se etablovala v šedesátých letech. Její dílo plné hravosti a poezie bylo osobité a těžko zařaditelné. Byla vždy solitér mimo skupiny a proudy. V loňském roce měla v Museu Kampa výstavu s názvem Sny zaznamenané.

Narodila se v Praze–Braníku. Otec Jaroslav Černý byl úředníkem ve spořitelně, matka Soňa byla dcerou významného prvorepublikového politika Ivana Dérera. Po matce a dědečkovi zřejmě zdědila výtvarné nadání. Měla tři mladší sourozence, sestru Soňu a bratry Ivana a Víta. Do základní školy chodila na Pankráci a spolu se sestrou navštěvovala až do roku 1951 hodiny kreslení u malíře Antonína Landy v Braníku. V letech 1952–1956 studovala na střední grafické škole. Velký vliv na ni měly prázdninové pobyty na Slovensku, především příroda a folklór na Horehroní. V roce 1957 byla přijata na Akademii výtvarných umění (AVU), kde studovala první rok v přípravce u Vlastimila Rady, potom u profesora Karla Součka portrétní a figurální malbu. V roce 1962 se provdala za svého spolužáka Jana Pasálka. Ještě za studií si přivydělávala výukou výtvarné výchovy dětí v pionýrském domě Julia Fučíka. První výstavu měla v prosinci 1962 v klubu SČSVU Mánes. Po absolvování AVU odjela na pozvání amerického příznivce, tehdejšího sběratele její tvorby Donalda Halla, s manželem a s kamarádkou Sašou na studijní cestu do Itálie. V roce 1963 se jí narodil syn Jan a o dva roky později se rozvedla. Záměr živit se jako ilustrátorka knih nevyšel a proto si začala psát útlé knížky s vlastními texty a obrázky. Od roku 1970 učila přes 20 let výtvarnou výchovu na základní umělecké škole v Praze–Modřanech. Vedle tohoto zaměstnání se věnovala vlastní volné tvorbě. V roce 1982 se podruhé provdala za MUDr. Tomáše Němce, pravnuka spisovatelky Boženy Němcové.

Zemřela 23. ledna 2024, krátce před svými 87. narozeninami.

Na 30. ročníku „Grafiky roku“ (2024) obdržela
Cenu poroty in memoriam. Byla oceněna jako fenomenální představitelka autorské knihy, založené na kaligrafické prezentaci vlastních textů, která obohatila českou grafiku o poezii, hravost a přirozené propojení obrazu a slova. (zdroj životopisu: cs.wikipedia.org)