Kolda Z Koldic životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Kolda z Koldic OP (* mezi 1265–1275; † mezi 1323–1327) byl příslušník českého panstva, dominikán, diplomat a dvořan českých králů Václava II. a Jana Lucemburského, učený lektor, inkvizitor a spisovatel. Je pravděpodobné, že se v mládí zdržoval na dvoře Václava II. (1278–1305)) a později i v Olomouci (do 1310) v biskupských službách. Po návratu do Prahy jeho duchovní i organizátorská činnost vzrůstá: stává se lektorem a působí při úřadu inkvizice. V r. 1318 je ustanoven inkvizitorem pro české země, r. 1319 též načas pověřen řízením české řádové provincie. Doba a místo jeho studií nejsou známy. Charakter jeho literárního stylu ukazuje na řádovou školu v Kolíně nad Rýnem (do r. 1300). V tom případě by byl žákem proslulého teologa a mystika Jindřicha z Lovaně. Literárně se vskutku hlásil k proudu křesťanské mystiky, která tehdy měla své těžiště v Porýní. Je rovněž velmi pravděpodobné, že se znal se svým vrstevníkem a do r. 1311 i řádovým představeným, teologem, filozofem a mystikem M. Eckhartem z Hochheimu.

Na přání sestry krále Václava II., pražské abatyše Kunhuty, a podle jejích námětů sepsal mystické traktáty De strenuo milite (O statečném rytíři), 1312 a De mansionibus celestibus (O nebeských příbytcích), 1314. Jsou literárním svědectvím o pojetí zbožnosti na prahu 14. století a vypovídají i o prudkém rozkvětu mariánského kultu. K. ovšem náleží ke spisovatelům-mystikům jen v širším slova smyslu. Obsahově se přidržuje osvědčených literárních vzorů (Augustin, Jeroným, Pseudo-Dionysios), sám se má spíše za kompilátora, který čerpá nikoli z pramenů, nýbrž z prověřených příruček, bible, misálu, breviáře. Jeho stylové zpracování látky je ovšem samostatnější. Rozlišuje dobře stupeň výkladové obtížnosti a volí „střední hodnotu“ (mediocriter). To vše ukazuje na jeho důkladnou vzdělavatelskou průpravu a rétorickou pohotovost (Scherzer). (zdroj životopisu: https://cs.wikipedia.org/wiki/...)