Lev Sychrava životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Lev Sychrava (16. prosince 1887, Ledeč nad Sázavou – 4. ledna 1958, Praha) byl český právník, novinář a politik.
Lev Sychrava se narodil 16. prosince 1887 v Ledči nad Sázavou. Až do vypuknutí války byl advokátním koncipientem v Praze a zároveň redaktorem Českého slova a Pokrokové revue. Na právnických studiích byl kolegou Edvarda Beneše. Na jeho popud odešel v roce 1914 do Švýcarska, kde rozvinul propagandu proti Rakousko-Uhersku a za samostatný český stát. V Ženevě jako první Čech informoval neutrální tisk o českých národních zájmech. Také zde navázal spojení s emigranty ze západní Evropy a Ameriky. V roce 1916 musel opustit Ženevu a odejít do Paříže, kde vydával čtrnáctideník Československá samostatnost. Zde se stal hlavním spolupracovníkem Edvarda Beneše v sekretariátu Národní rady československé. Z pověření T.G. Masaryka vykonával diplomatické cesty. V Itálii například jednal s M.R. Štefánikem o zřízení našich legií.
Po vzniku nového státu se stal prvním velvyslancem v Paříži. Později, když opustil státní službu, se stal redaktorem Národního osvobození a patřil k vedoucím představitelům čs. obce legionářské. Za druhé světové války byl od roku 1939 do roku 1945 vězněn v koncentračním táboře Buchenwald.
V letech 1945 až 1948 byl členem Československé ligy pro lidská práva. National Council for Civil Liberties (NCCL) schválil L. Sychravu do funkce generálního sekretáře přípravného výboru Světového kongresu pro lidská práva, který se měl konat v září 1948 v Mariánských Lázních. Ten se však po komunistickém únorovém puči už nekonal.
Jako bytostný demokrat v roce 1948 emigroval do Velké Británie. Krátce před smrtí, již těžce nemocný, se vrátil do vlasti. Zemřel v Praze 4. ledna 1958. Lev Sychrava patřil k těm, kteří se svojí prací zasloužili o vznik republiky. Je autorem řady prací o zahraničním odboji za 1. světové války, např. Československé hnutí na evropském západě (1923), Tradice osvobozenecká (1928), Z mých vzpomínek na Štefánika (1929), Záznamy z Buchenwaldu (1946) a dalších publikací. (zdroj životopisu: wikipedie)