Ljudmil Stojanov životopis

bulharská, 1888 - 1973

Životopis

Narodil se 6. února 1888 ve vsi Kovačevici na Nevrokopsku, v divokých a nepřístupných lesích rhodopoských hor, tam, kde podle bájesloví žil Orfeus. Byl synem Stojana Zlatarova, který v Kovačevici působil jako učitel a proslul rovněž jako folklorista a regionalista tohoto kraje. Stojanov chodil do školy v Stanimace, Slivnu a Plovdivu, a když později vystudoval v Sofii filosofii, stal se žurnalistou a redaktorem celé řady časopisů. První své verše otiskl již v patnácti letech - variace na lidové motivy. Zprovu podlehl romantismu XIX. století, později symbolismu, který v Bulharsku nacházel širokou odezvu až skoro do zářijového povstání roku 1923.
V době protifašistického odboje byl Ljudmil Stojanov redaktorem v Sofii. A jako mnozí pokrokoví spisovatelé byl i on pronásledován, vězněn a několikrát internován. Od osvobození Bulharska 9. září 1944 působil jako předseda Svazu bulharských spisovatelů, byl členem Akademie věd, poslancem Národního shromáždění a redaktirem časopisu "Slavjani".
Stojanovovo dílo čítá na 30 svazků. Za čtyřicet let své činnosti napsal a vydal 6 básnických sbírek, 6 dramat, 4 sbírky drobné prózy, román z tureckých do "Mehmed Sinap", vojenský deník z balkánské války "Cholera", novelu "Stříbrná svatba plukovníka Matova" a román "Svítání", první ze série románů, kterým se Stojanov snažil zachytit odboj bulharského lidu.
Stojanov působil i jako publicista, jehož články a eseje vyšly v mnoha svazcích. Do bulharštiny také přeložil mnoho ruských autorů.
17. října 1948 byl bulharským Komitétem pro vědu, umění a kulturu jmenován národním umělcem.

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.