Louis Evely životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Louis Evely se narodil v Bruselu 5. listopadu 1910. Byl třetím dítětem v tradiční katolické rodině.
Plachý, uzavřený chlapec se velmi brzy cítí obdařený "přítomností lásky", kterou pociťuje velmi zřetelně. Toto vědomí předurčí jeho povolání.
Proti sklonům k samotě bojoval tím, že vstoupil do skautu, kde díky své inteligenci a organizačním schopnostem dosahuje velmi zodpovědných funkcí. Může tedy využít svých schopností a rozvíjet svou víru.
V momentě rozhodování o univerzitních studiích váhá mezi teologií a medicínou. Do doby než jeho rozhodnutí dozraje, vybírá si nejprve studium práva a filozofie. Na univerzitě stojí v čele studentského hnutí, avšak nijak mu to nebrání ve složení doktorandských zkoušek z práva a filozofie.
V přesvědčení, že se víra nevyučuje, ale že je výsledkem osobní zkušenosti, se rozhoduje zasvětit svůj život učení evangelia v každodenním a konkrétním životě. "Neboť život je opravdová cesta, která vede k Bohu. Každý tedy hledá Boha ve svém vlastním životě."
Dle svého rozhodnutí vstupuje do semináře a v roce 1938 se stává knězem. Je jmenován profesorem v Collége Cardinal Mercier v Braine-l'Alleud blízko Bruselu. Brzy zde zavádí hlubokou pedagogickou reformu, založenou na osobní zodpovědnosti každého žáka.
Na začátku války je uvězněn, ale krátce nato osvobozen. Je stále profesorem v Collége, když vstupuje do odboje a stává se duchovním správcem partyzánského hnutí v Ardénách. Svými hrdinskými činy, často velmi odvážnými, si vysloužil mnoho pochval a vyznamenání.
Jako profesor a později i ředitel Collége, Louis Evely pokračuje ve svém výchovném díle, které činí z jeho školy model aktivní pedagogiky.
Současně je duchovním správcem hnutí mladých a se skupinou svých přátel zakládá první belgickou buňku "Laického bratrstva Charlese Foucalda". Kromě svých pedagogických experimentů se věnuje i hlubšímu poznání specifických problémů manželských párů.
Pro sbor "Bratrstva Belgie" pořádá pravidelné akce, ve kterých se zřetelně projevuje jeho duchovní hloubka a jazykem vzácně jednoduchým a velmi blízkým posluchačům k nim promlouvá.
Jeho promluvy a četná kázání, o která je žádán, měla takový úspěch, že se jeho přátelé rozhodli je vydat knižně. Brzy se objevuje dílo nazvané "Otče náš", jehož platnost není zpochybněna ani po čtyřiceti letech. Po této knize, která zůstává stále jeho bestsellerem, vydává "To jsi ty, člověče". Tato kniha byla přeložena do 24 jazyků a Louis Evely se tak řadí mezi nejpřekládanější francouzské spisovatele.
V roce 1957 Louis Evely musí opustit svou školu, odchází do hor, aby si odpočinul. Po době strávené v klidu a rozjímání žije asi tři roky mezi mnichy v Sainte-Marie du Désert v klášteře v Aiguebelle. Zde je ukojena jeho touha po mystickém životě, ale po rozmluvě s opatem, který vyzdvihl jeho dar komunikace s vírou, se vydává na cestu.
Louis Evely křižuje Francii, káže a pořádá duchovní cvičení. Dostává se do Švýcarska, Itálie, Španělska, do Afriky a do Kanady.
Jeho důraz na dodržování evangelia mění hodnoty. Z jedné strany umí nadchnout davy, které v jeho slovech cítí Ducha, ale z druhé strany je stále více a více podezírán z "bourání tradičních hodnot".
Stále úspěšně publikuje. Tato skutečnost ho čím dál tím více staví do role prostředníka mezi čtenáře a posluchače, kteří díky jeho učení objevují cestu víry. Jeho výklad náboženství staví věrné proti jejich odpůrcům. Přesto Louis Evely chová stále hlubokou náklonnost k církvi, která jak říká "je mou matkou, neboť mi dala evangelium, ale je také mou dcerou, kterou musím bez ustání plodit."
V roce 1968 nakonec žádá, a je mu vyhověno, o návrat do stavu laického. Dále káže pod svým vlastním jménem, ne však již jako reprezentant církve, která kritizuje jeho učení. Je třeba konstatovat, že Louis Evely se nemýlil, předběhl čas, neboť stejná církev nyní uznává to, co hlásal Louis Evely před třiceti lety.
O tři roky později se žení s Marií, s níž se usadil v tichém sídle Dorme.
Po dobu osmi let během prázdnin hostí četné skupiny účastnící se programu "Zklidnění a rozjímání". V roce 1982 zakládají za pomoci přátel malé centrum stáží, pobytů a setkávání, kam je zván každý, aby žil ve své víře k respektování druhých, k pravdě, přátelství, toleranci a prostotě.Velmi brzy zde organizují setkání, která jsou velmi kladně hodnocena všemi účastníky.
Přesto, že je Louis Evely nemocen, zůstává se svými posluchači až do konce. Zemřel 30. srpna 1985. (zdroj životopisu: Modlitba moderního člověka)