Životopis
Luc de Clapiers, markýz de Vauvenargues, 6. 8. 1715 Aix-en-Provence – 28. 5. 1747 Paříž, prozaik. Pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny. Vstoupil do armády, kde dosáhl hodnosti plukovníka, ale vojenskou kariéru musel ze zdravotních důvodů předčasně ukončit. Po neúspěšném pokusu o vstup do diplomatických služeb žil od roku 1745 v ústraní v Paříži. V zájmu o literární tvorbu ho významně povzbuzoval Voltaire, s nímž se Vauvenargues přátelil. Z autorovy bohaté četby vzešla anonymně vydaná pozoruhodná sbírka morálních reflexí Úvod k poznání lidského ducha (1746), obsahující též Úvahy a maximy (česky 1912). Vauvenargues věřil, že člověk je v zásadě dobrý, a upřednostňoval cit před rozumem („velké myšlenky vycházejí ze srdce"). Styl tohoto moralisty, uvažujícího o přátelství, rozumu, vkusu i vášních, je klasicistický. Vauvenargues, jenž se svým optimistickým pohledem na člověka zřetelně rozcházel La Rochefoucauldem, spatřoval ctnost ve velikosti ducha a odvážném jednání. (zdroj životopisu: Slovník francouzsky píšících spisovatelů)
