Ludmila Rellichová životopis

Životopis

Narodila se v Praze a základní vzdělání absolvovala na experimentální škole s rozšířeným vyučováním jazyků a estetické výchovy. Měla vynikající pedagogy na výtvarnou výchovu (poznala i sochařinu), hudební výchovu (chodila do pěveckého sboru) a dramatickou výchovu.

Od dětství navštěvovala taneční obor LŠU v Břevnově, zaměřený tehdy na základy klasického tance. V deseti letech v roce 1973 přešla do tanečního souboru Kulturního domu U Kaštanu k paní Haně Pivcové, kde se poprvé setkala s novodobým tancem. Hana Pivcová, žačka Jarmily Jeřábkové, vyžadovala od svých žákyň osobitost v projevu, tvořivost a Ludmila se u ní poprvé setkala s improvizací. V těchto principech jí utvrdila i další pedagožka, která nastoupila v roce 1975 v Kulturním domě U Kaštanu po Haně Pivcové, paní Chmurová. Do Ludmilina tanečního života s ní vstoupil jazz a představení vytvářená formou improvizace. Paní Chmurová začala svou nadanou žačku posílat do tanečních seminářů Franka Towena, Jana Hartmana, Jiřího Rebce a dalších pedagogů moderních tanečních směrů. V té době hrála také divadlo v kulturním domě na Smíchově a dva roky tančila v Souboru Julia Fučíka.

Poté, co se v roce 1982 vdala, se stěhuje do podhůří Jizerských hor do Rychnova u Jablonce nad Nisou vedena zdravotními i osobními důvody. Má v pěstounské péči pětiletou sestru Vladanu, zde se jí narodí dcera Magdaléna a syn Bohumír.

Touha po tanci a tvořivé činnosti se prohloubila, když bylo dceři Magdaléně pět let. Ludmila věděla, že jí chce umožnit komplexní estetické vzdělání. Po prozkoumání možností v místě a okolí a po krátké úvaze, vyzbrojena odhodláním, začala vyučovat pohybovou a taneční výchovu 15 dětí pod střechou Tělovýchovné Jednoty Spartak Rychnov. Skupinka dětí se brzy rozrostla, takže s přibývajícím zájmem dětí a rodičů nastala potřeba dát této činnosti odpovídající organizační formu.

Tak vzniklo v roce 1998 soukromé Taneční studio Magdaléna, které má v současné době 130 žáků. Ludmila Rellichová se dále vzdělávala v odborných tanečních kurzech pořádaných NIPOS-Artama Praha a DUNCAN Centre konzervatoří v Praze, zaměřených na současné techniky a techniku japonského pohybového divadla Butó. Čtyři roky studovala u francouzské profesorky Leon-Kats Baril techniku Butó z evropského pohledu. Postupně si tak ověřila správnost principu vlastní výuky, totiž že pohyb nikdy není jen o formě, ale především o zviditelnění vnitřního prožitku.Ve studiích dále pokračovala na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde absolvovala v roce 2005 v doplňujícím pedagogickém studiu učitelství základních a středních uměleckých škol a konzervatoří.

V současné době získané poznatky a pedagogické zkušenosti uplatňuje nejen jako pedagog ve vlastní soukromé taneční škole, ale i při organizování vzdělávacích seminářů pro pedagogy, akreditovaných ministerstvem školství a tělovýchovy a v odborné radě NIPOS-ARTAMA Praha pro scénický tanec dětí a dospělých za kraj Liberec. Od roku 2004 spolupracovala na výzkumu Význam vybraných uměleckých kolektivních aktivit pro utváření osobnosti dítěte ve věku povinné školní docházky. Pracuje v grantových komisích MK ČR. V Jablonci nad Nisou organizuje každoročně tři významné taneční festivaly. Postupovou přehlídku scénického tance dětí, mládeže a dospělých Tanec srdcem, tématický festival zaměřený na tanec, výtvarné umění, hudbu a divadlo Podzimní fantazie a Celostátní přehlídku scénického tance …Tanec, tanec. Od roku 2011 také krajskou přehlídku dětského divadla - Dětská scéna. V roce 2009 jí vyšla odborná publikace pod názvem „Taneční tvorba pro děti a s dětmi“

Do roku 2000 choreografie ve smyslu představení pro veřejnost s dětmi nevytvářela. Ve výuce se tehdy zaměřovala na lidové taneční hry a motivy, tak jak patřily nižšímu věku žáků. Později pro svou choreografickou tvorbu nacházela inspiraci především v dětech samých, poté v přírodě, mezilidských vztazích, výtvarném umění, v historii, v neposlední řadě pak v hudbě, psaných textech nebo ve filmu, neobvyklém prostoru či životních zkušenostech. Má ráda abstrakci a impresi, nemá na jevišti ráda konkrétnost. Potřebuje totiž prostor pro vlastní fantazii, pocity a dojmy, které pomohou otevřít fantazii dětí a ty se pak stávají největší inspirací pro její choreografickou tvorbu.

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.

Ludmila Rellichová - knihy

2009

Taneční tvorba pro děti a s dětmi

Žánry autora

Literatura naučná Umění

Štítky z knih