Maria Rosette Shapira životopis
Myriam Harry, Myrriam Harry · pseudonymy
francouzská, 1869 - 1958
Životopis
Myriam Harry bylo pseudonymem Marie Rosette Shapiry (21. únor 1869 – 10. březen 1958), francouzské novinářky a spisovatelky. (Někdy se uvádí, že se narodila v dubnu 1869, či dokonce 21. února 1875.)
Dcera Mosese Wilhelma Shapiry a Anny Magdaleny Rosette Jöckel (bývalé protestantské diakonky) se narodila v Jeruzalémě. Její otec, původem z Ukrajiny v carském Rusku a konvertita od judaismu ke křesťanství, spáchal sebevraždu a rodina se přestěhovala do Berlína. Studovala v Jeruzalémě, poté v Sýrii, Egyptě a na lýceu v Berlíně. Později se přestěhovala do Paříže, i když uměla jen anglicky a německy. Francouzštinu se naučila díky svému místu vychovatelky u mladého pařížského pastora. Stala se sekretářkou francouzského kritika Julese Lemaîtra (1853 - 1914), se kterým udržovala blízké přátelské vztahy až do jeho smrti (právě on jí později navrhne, aby sepsala své paměti, které sklidily mezinárodní úspěch). Shapira pracovala pro La Fronde a také psala několik časopisů v Paříži.
V roce 1902 vydala svůj první román Petites Époses. Její dílo La Conquête de Jérusalem z roku 1903 získalo první cenu Prix Femina, která vznikla v roce 1904 speciálně pro ni jako odpověď na její vyloučení z úvahy o Prix Goncourt (jelikož byla žena). Vedla aktivní život a mnoho z jejích zkušeností se dostalo do jejích příběhů. Její citlivost k lidskému utrpení propůjčila hloubku a barvu takovým dílům jako L'Ile de Volupté (1908; v češtině vyšlo jako Ostrov rozkoše, 1917, 1920 a 1931 u Aloise Hynka), La Divine chanson (1911; v češtině jako Božská píseň, 1917) či vzpomínkový cyklus (beletrizované memoáry) La petite fille de Jérusalem (1914), Siona chez les Barbares ou Siona à Berlin (1918), Siona à Paris (1919), a Le Tendre cantique de Siona (1922). (Vzpomínky malé Siony, protože se Shapira-Harry narodila na hoře Sion.)
V roce 1904 se Shapira provdala za malíře Émila Perraulta (1878 - 1938), syna sochaře Léona Perraulta. Napsala také zprávy o svých cestách po Tunisku, Egyptě, Levantě, Madagaskaru, Persii, Indočíně a Palestině. Tři z nich, Les Amants de Sion (1923), La Nuit de Jérusalem (1928) a La Jérusalem retrouvée (1930), jasně ukazují její sympatie k sionistickému hnutí. Její reportáž o procesu s povstalci obviněnými z vraždy francouzských osadníků v Thala-Kasserinu byla nápomocná při zajištění milosti pro odsouzené k smrti. Literárně spadá pod linii orientalismu podobně jako Pierre Loti, kterým byla ovlivněna.
Zemřela v Neuilly-sur-Seine ve Francii v roce 1958 ve věku 89 let, přičemž do poslední chvíle prokazovala velkou nezávislost ve svých životních rozhodnutích a skutečnou toleranci, která ji přinutila položit si otázku: „Hodně jsem cestovala,“ napsala: „morálka způsobila změny s podnebím. Co je zde morální, je jinde nemorální. Víme my vůbec, co je dobré a co špatné?"
(zdroj životopisu: https://fr.wikipedia.org/wiki/Myriam_Harry, uživatel tenax, https://www.jewishvirtuallibrary.org/myriam-harry)
Ocenění (1)
1904 -
Prix Femina
Maria Rosette Shapira - knihy
| 1931 |
 Ostrov rozkoše |
| 1919 | Ženušky |
Žánry autora
Štítky z knih
Shapira je 0x v oblíbených.