Martin A. Hansen životopis
dánská, 1909 - 1955
Životopis
Martin A. Hansen (1909–1955). Literaturou se začal živit až po válce. Do té doby působil syn chudého domkáře z jihu ostrova Sjaellandu jako učitel v Kodani. Do začátku války publikoval nepříliš vydařené texty o životě dánských sedláků (On to vzdává, 1935; Kolonie 1937). Už tady ovšem prozrazuje své hlavní literární téma, jímž je skepse a strach člověka ze společenských změn moderní doby. Ve 40. letech Hansen publikuje dva romány - Jonatanova cesta (1941, česky 1967) a Šťastný Kryštof (1945, česky 1948). Obě tyto knihy spojuje perspektiva konfrontující tradici s pokrokem: to nové je nezodpovědné, riskantní, pyšné, vědecky vyargumentované a silné, to staré má poctivé kořeny, úctu k tajemství a přírodě a je „pevně zaťaté v zemi, jak z dálky hozený oštěp“. Tyto romány ovšem nevyznívají nijak nostalgicky. Autorův styl připomíná spíš průzkum spirituálních otřesů a krizí. Za války se Hansen, jako jeden z mála nelevicových umělců, přidává k odboji. Zde zažívá pocit opravdové pospolitosti a jako editor podzemního časopisu Lidé a svoboda přichází do kontaktu s mladou dánskou literární generací. Účastní se také tzv. likvidace práskačů: V letech 1943–1945 popravili odbojáři v Dánsku asi 400 kolaborantů. Šlo o rozhodnutí odbojových buněk. Dánové se k této citlivé epizodě svých dějin vrátili teprve nedávno. Diskuse propukla až v roce 2001, kdy vyšla kniha svědectví odbojářů i pozůstalých. Hlavní otázka je zřejmá: Může člověk – třebaže za okupace – brát spravedlnost do vlastních rukou? Hansen se krátce po válce ve svém eseji Dialog o zabíjení a odpovědnosti odbojářů zastal. Po roce 1945 vycházejí Hansenovi dvě sbírky povídek (český výbor Čekárna v roce 2001). Dva soubory esejů, převážně publikovaných v časopise Heretica, ukazují spor, který Hansen vedl se svými literárními kolegy požadavek na návrat k duchovním hodnotám předků, výpady proti levičáctví tehdejší dánské literatury, až patetické vzývání lidskosti proti technizaci společnosti. Postava ztělesňující ideály moderního věku se ostatně objevuje i ve Lháři: Mladý inženýr Harry se sice stává pro svou naivitu terčem Vigových cynických pošklebků, ale nakonec je to on, kdo si odvádí hrdinovu životní lásku pryč z ostrova. Ne, některé věci opravdu nejde zastavit a změnit a Hansen to v románu nezastírá.
Jen myšlení na papíře
Před smrtí únavou a vyčerpáním (prášky, alkohol) napsal ještě Hansen dva netradiční cestopisy. V Cestě na Island (1954) je jeho souputníkem malíř Steen Havsteen-Mikkelsen, a tak je leitmotivem knihy krajina a její proměny při různé intenzitě světla. Snaha o nové, osvobozené, impresionistické pozorování je patrná i v cestopise Dánské počasí (1954). Krajina tu vystupuje jako základ veškerého náboženství, které se později v ní odehrává. Historky a příběhy, to je duch místa, který lidi přitahuje a ovlivňuje. V těchto knihách, podobně jako v monumentálním kulturněhistorickém a etnografickém svazku Drak a býk (1952), Hansen naplno využil své veliké znalosti staroseverských mýtů a legend. Lhář (1950) je tedy Hansenovým posledním beletristickým dílem – čím dál víc ho děsila možnost manipulace se čtenářem, jejímž svodům je každý spisovatel více či méně vystaven. Ostatně nad celou jeho tvorbou jako by visela výstražná slova jeho krajana, filozofa Sörena Kierkegaarda: „Psaní, to je myšlení na papíře. Není to však život, ale fikce. Psaní nemá s životem nic společného.“
(zdroj životopisu: knihy.kvalitne.cz)
Ocenění
Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.
Martin A. Hansen - knihy
| 1948 |
 Šťastný Kryštof |
| 2003 |  Lhář |
| 2001 |  Čekárna |
| 1967 | Jonatanova cesta |
Žánry autora
Literatura světová Povídky Romány Historické romány
Štítky z knih
16. století Dánsko dánská literatura
Hansen je 0x v oblíbených.