Životopis
Pradědeček Mátyáse Sárköziho byl novinářským redaktorem a obávaným vedoucím, jakož i politickým autorem. Jeho babička se roku 1914 stala první ženou v roli válečné dopisovatelky. Jeho dědeček (Ferenc Molnár) napsal několik mezinárodně úspěšných her. Jeho otec byl lyrickým básníkem, matka vedla literární magazín, a on sám se chtěl stát malířem. A proto, když ve svých 19 letech dorazil do Londýna, vstoupil na uměleckou školu. Osud však chtěl, aby se stal novinářem. Působí jako londýnský korespondent pro jeden budapešťský deník a spolupracuje s BBC. I když žije v Británii šťastně, zůstává i nadále Maďarem a po čtyřiceti letech pobytu se v ulicích Londýna stále ještě cítí být cizincem. Ironií osudu je fakt, že při častých prodloužených návštěvách rodné země se i tam tak trošku cítí být cizincem. (zdroj životopisu: Xenofobní průvodce – Maďaři)
