Životopis
Michelangelo Antonioni se narodil ve Ferraře v provincii Emilia-Romagna na severu Itálie v měšťanském prostředí a od studentských let se amatérsky zabýval divadlem i filmem. Vystudoval techniku na univerzitě v Bologni. Po příchodu do Říma se stal spolupracovníkem nezávislého čtrnáctideníku mladých opozičně smýšlejících tvůrců Centra sperimentale Cinema. V době nástupu neorealismu se setkal s F. Fellinim a Roberto Rossellinim, pro něhož vytvořil scénář k filmu Pilot se vrací (1942). V téže době je asistentem francouzského režiséra Marcela Carného při natáčení filmu Návštěva z temnot na jihu dosud neobsazené Francie.
V letech 1943 - 1950 Antonioni natáčí samostatně řadu dokumentárních filmů a píše scénáře. Až ve svých 38 letech natočil svůj první samostatný hraný film, psychologické drama Kronika jedné lásky (1950). V padesátých letech vytváří řadu zajímavých filmů, ale mezinárodního úspěchu dosáhl až v roce 1960, kdy na Filmovém festivalu v Cannes uvedl svůj film Dobrodružství, v němž pro film i pro sebe objevil herečku Moniku Vittiovou.
V roce 1966 Antonioni poprvé natáčí mimo Itálii v anglických exteriérech film Zvětšenina, film z prostředí módních fotografů a modelek. Za tento film získal Zlatou palmu v Cannes a byl nominován na Oscara. V roce 1969 natáčí v USA film Zabriskie Point, v roce 1972 odjíždí natáčet dokument o životě v Číně v produkci italské televizní společnosti RAI, za který se mu dostává od Číňanů ostré kritiky. Antonioni natáčí i na africkém kontinentě.
V roce 1982 se při práci na filmu Identifikace ženy seznamuje se svou novou partnerkou a budoucí manželkou Enrikou Fico. V roce 1985 je stižen těžkou mozkovou mrtvicí, po níž Antonioni prakticky přestal mluvit. Přesto ještě realizuje za pomoci Wima Wenderse film Nad mraky (1995) a ještě v roce 2004 se účastní práce na povídkovém triptychu Eros. V posledních dvaceti letech se ale převážně věnoval literatuře. Za svoji celoživotní dílo byl r. 1995 odměněn filmovým Oscarem.
Michelangelo Antonioni zemřel ve svém římském bytě 30. července 2007.
(zdroj životopisu: wikipedia)