Životopis
Jeho tvorba má autobiografické prvky. Na své rodné město odkazuje zejména ve svých písních Znojemské vlakové nádraží a Červený most a postavu svého otce – vojáka z povolání ztělesnil v písni Já na vojnu nepudu. Profiluje se folkově-poetickým směrem tzv. Pornofolkem. Pornofolk obsahuje často vulgární a obscénní texty, které však nejsou jeho primárním cílem. Tím je zejména humor a pobavení posluchačů.
V roce 2005 se Záviš umístil v anketě Český slavík na 171. místě, o rok později již na místě 106. V roce 2008 byl 110. Nejlepšího umístění dosáhl zatím v ročníku 2009, kdy obsadil 76. místo. Vystupuje pravidelně po celé České republice a ve dvou pražských klubech (Vagón, Nad Viktorkou) má své stálé scény. V roce 2005 vystoupil v České televizi v rámci benefičního koncertu pro konto Paraple.
Záviš se stal hlavním motivem filmu známého českého dokumentaristy Karla Vachka, který byl v roce 2006 natočen pod názvem Záviš, kníže pornofolku pod vlivem Griffithovy Intolerance a Tatiho Prázdnin pana Hulota aneb Vznik a zánik Československa (1918-1992).
V roce 2006 brněnské rádio Hey na základě reakcí posluchačů vyzvalo k hlasování pro Záviše v anketě Český slavík. Kvůli negativním ohlasům sponzorů se však záhy od své akce distancovalo.
(zdroj životopisu: wikipedie.cz)
Milan Smrčka knihy
2023 | Povídky z kutlochu |
2010 | Pičoviny |
2008 | Prvé písně Závišovy |
2007 | Nedá se svítit... |
2013 | Krůček od hajzlu |
2016 | Muzikant |
2001 | Konec zhuntovaného kavalíra |
2018 | Procházka Brnem |
2012 | Veršíky z putyky |
2015 | Let balonem |
Smrčka je 16x v oblíbených.