Životopis
arch. Miloš Návesník (13.11.1912 – 17.8.1991) – projektant– Jeden z nejvýznamnější projektantů rozvoje Pardubic, dlouholetý tvůrce jeho Směrných územních plánů. Narodil se 13. 11. 1912 v Lázních Bělohrad v domě čp. 80, vystudoval reálku v Hradci Králové, kterou ukončil maturitou roku 1929. Protože ho zajímaly výtvarné a technické předměty, rozhodl se pro studium Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství v Praze, kterou ukončil státní zkouškou roku 1937. Po povinné vojenské službě pracoval čtyři roky v ateliéru architektů Rejchlových v Hradci Králové. Pak byl dva roky do konce války nasazen v Berlíně v projektové kanceláři firmy Siemens, zaměřené na projektování elektráren. Tehdy se oženil s Věrou Erbenovou z Ostroměře. Po válce našel nové působiště v Pardubicích, kde byl nejdříve zaměstnán na stavebním úřadě. Od roku 1950 pak pracoval v pardubickém Stavoprojektu, kde vytrval až do důchodu. Po studiích projektoval samostatné objekty – hlavně rodinné a činžovní domy. Podílel se na řešení některých partií sídliště Dukla, včetně návrhu některých domů. V roce 1956 byl hlavním projektantem sídliště Višňovka. Navrhl řadu administrativních budov, školy, hotely aj. Některé objekty dovedl až k realizaci, např. pardubický zimní stadion, r. 1956 projekt přestavby na krytý stadion, dokončení přestavby roku 1964. Některé budovy a části urbanistických plánů na základě jeho studií propracovali a k realizaci dovedli jeho spolupracovníci. Během života se také zúčastnil mnoha architektonických soutěží, buď jako soutěžící nebo tvůrce soutěžních podmínek či člen soutěžní poroty. Od roku 1956 do 1959 s kolektivem spolupracovníků zpracoval Směrný územní plán Pardubic. V roce 1959 dokončil zpracování Podrobného územního plánu největšího pardubického sídliště Polabiny. Plán získal za svou kvalitu celostátní ocenění. Později se věnoval podrobnému územnímu plánu centra města. K jeho realizaci však nedošlo. V letech 1979 až 1981 pracoval na Územním plánu sídelního útvaru Pardubice.
Za svou práci byl Ing. arch. M. Návesník oceněn řadou cen a vyznamenání – z nich nejvýznamnější jsou: Krajská cena architekta Josefa Gočára r. 1968, Vyznamenání za vynikající práci r. 1969, Cena architekta Josefa Havlíčka od Svazu architektů ČSR a Českého fondu výtvarných umělců r. 1976 a Ocenění za celoživotní architektonickou tvorbu a práci ve Svazu architektů ČSR r. 1982.
Zemřel v Pardubicích 17. 8. 1991 v nedožitých 79 letech.
(zdroj životopisu: www.pardubickyslavin.cz)
